Uspokojiť požiadavky jednotlivých
rezortov umožní aj zblíženie sadzieb DPH
26.10.2002 - Zdroje na navýšenie výdavkov
štátneho rozpočtu na budúci rok o 5,9 miliardy Sk na celkových
291,7 miliardy Sk získa ministerstvo financií predovšetkým
zblížením sadzieb dane z pridanej hodnoty (DPH).
Podľa podpredsedu vlády a ministra financií Ivana Mikloša sa
horná i spodná sadzba DPH sa posunie o 3 %, čo by malo priniesť
do štátneho rozpočtu (ŠR) približne 3 miliardy Sk. "Hoci
došlo k posunu oboch sadzieb rovnakou mierou, očakávam, že
takéto zblíženie vyvolá vyšší príjem pri DPH z dôvodu nižších
nadmerných odpočtov a nižších únikov," vysvetlil.
"Zároveň je to krok k ďalšiemu zbližovaniu, prípadne
zjednoteniu sadzby DPH od roku 2004," dodal.
Vládny kabinet dnes schválil rámcový návrh budúcoročného
štátneho rozpočtu pre jednotlivé kapitoly, pričom deficit ŠR
navýšil o 0,5 miliardy Sk na 56,4 miliardy korún. Celkové príjmy
ministri zvýšili o 5,3 miliardy Sk na 235,2 miliardy a výdavky
na spomínaných 291,7 miliardy.
V rámci najdrahšieho rezortu - ministerstva práce a sociálnych
vecí, došlo k úspore oproti prvému návrhu MF o vyše 5 miliárd
Sk. Rozpočet rezortu tak dosiahne 26,591 miliardy Sk. Táto úspora
sa dosiahne vďaka niektorým opatreniam, medzi ne patrí napríklad
zmena prideľovania prídavkov na deti, ktoré budú viazané na
školskú dochádzku, či podmienením získania sociálnych dávok
prácou v prospech obce. Podľa ministra sociálnych vecí Ľudovíta
Kaníka tieto opatrenia nie sú reformné, sú to opatrenia,
"ktoré majú pomôcť rozpočtu prežiť". Zásadné
reformné zákony môžeme podľa neho očakávať hneď po schválení
návrhu ŠR, teda prvé už v decembri.
Ministerstvo pôdohospodárstva dodatočne získa 510 miliónov
Sk, pretože očakáva nižšie príjmy z poplatkov za vyňatie
poľnohospodárskej pôdy z vlastníctva štátu, ktoré budú
zrušené. Ďalšie nepokryté výdavky súviseli s monitorovaním
BSE a s monitorovacím systémom využívania dotácií. Celkovo
tak na kapitolu ministerstva pôdohospodárstva pôjde z rozpočtu
13,220 miliardy Sk. Ministerstvo výstavby a regionálneho
rozvoja na splátku polovice úveru na dofinancovanie bytovej výstavby
dostane naviac 500 miliónov Sk. Celkový limit kapitoly
predstavuje 4,206 miliardy Sk.
Ministerstvo dopravy namiesto pôvodne navrhovaných 4 miliárd
na železnice dostane 6,6 miliardy, z toho 2,3 miliardy Sk pre ŽSR a 4,3 miliardy Sk pre ZSSK , a 21 miliónov
Sk na zabezpečenie nevyhnutných údržbárskych prác na
cestnej sieti. Minister dopravy Pavol Prokopovič vyjadril s dnešným
rokovaním relatívnu spokojnosť. "Vzhľadom na danú situáciu
a vzhľadom na to, ako sa škrtalo v iných rezortoch, v celku áno,"
odpovedal na otázku, či odchádza z rokovania spokojný.
Ministerstvu hospodárstva na projekty v oblasti cestovného
ruchu bude pridaných 50 miliónov Sk. Podľa podpredsedu vlády
a ministra hospodárstva Roberta Nemcsicsa je v súčasnosti najdôležitejšie,
že návrh rozpočtu na budúci rok zakladá priestor pre budúce
reformy. Ministerstvo životného prostredia získa na protipovodňový
monitorovací systém naviac 366 miliónov Sk. Výdavkový limit
na rezort tak predstavuje 2,637 miliardy Sk. Rozpočet
Ministerstva kultúry sa zvýšil o 20 miliónov Sk na rómsky úrad
a 30 miliónov na projekty záchrany kultúrnych pamiatok na
celkových 3,388 miliardy Sk.
Ako ďalej informoval I. Mikloš, rezort školstva získal navyše
500 miliónov Sk tak, aby sa podarilo naplniť záväzok na
podiel 0,1 % HDP do vysokého školstva. Účel ich použitia
bude pritom závisieť od jednotlivých vysokých škôl. Celkovo
bude mať rezort k dispozícii takmer 11,5 miliardy Sk. Rozpočet
Ministerstva vnútra sa navýšil o 250 miliónov Sk na 15,8
miliardy Sk, navýšenie pôjde najmä na bezpečnostný úsek.
Ministerstvo spravodlivosti bude mať o 280 miliónov Sk viac na
pokrytie projektu Súdny manažment, ktorý bude môcť byť
zrealizovaný rýchlejšie. Zachová sa aj kapacita obchodného súdnictva
a pokrytie potreby ďalšieho nárastu vyšších štátnych úradníkov.
Platy sudcov a prokurátorov budú zvýšené od 1. júla 2003,
čo zaťaží budúcoročný ŠR sumou 60 miliónov Sk. Na rezort
spravodlivosti pôjde celkovo 5,342 miliardy Sk.
Rozpočet sa zvýšil aj Slovenskému rozhlasu a televízii.
Rozhlas dodatočne získa 119 miliónov Sk a televízia 153 miliónov
Sk. Tvrdé rozpočtové opatrenia si však podľa M. Mikloša vyžiadajú
nielen zmenu riadenia, ale aj 20-25-percentné zvýšenie
koncesionárskych poplatkov. Obe inštitúcie by pritom mali
prestať vytvárať nové dlhy.
ČD chýba do konca roka 1,2 miliardy Kč
27.10.2002 - České dráhy ( ČD ) potrebujú na zabezpečenie prevádzky do
konca roka nevyhnutne 1,2 miliardy Kč.
Celkove 750 miliónov Kč by malo pochádzať z preklenovacieho
úveru. Ďalších asi 280 miliónov Kč môžu železnice získať
predajom pohľadávok ČKA. Informoval o tom český denník Mladá
fronta Dnes.
Cestovné stúpne, zľavy klesnú
Národná obroda, 28.10.2002
Cestovné vo vnútroštátnej osobnej železničnej a autobusovej
doprave v SR by malo vzrásť, počnúc 1. januárom budúceho
roka v priemere o 15 %. Počíta sa i s poklesom žiackych zliav
na železnici a pri podnikoch Slovenskej autobusovej dopravy (SAD)
na úroveň 70 % ceny lístka. V prípade cestovania vlakom ide o
11% pokles, v uplatnení zľavy v autobuse o 15%.
Materiál z dielne Ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií
SR ( MDPT ), pripravený na rokovanie vlády, predpokladá
aj zrušenie bezplatnej prepravy dôchodcov nad 70 rokov a iných
kategórií osôb. V prípade bezplatnej prepravy, ktorá nemá
podľa predkladateľa návrhu oporu v zákone, dôjde k jej náhrade
komerčnými zľavami, v prípade dôchodcov to bude na základe
držby takzvaného seniorpasu.
Pri zrážke vlakov zomrelo osem ľudí
28.10.2002 - Čelná zrážka dvoch
osobných vlakov neďaleko Akhaury vo východnom Bangladéši si
včera vyžiadala najmenej osem obetí na životoch. Ďalších päť
desiatok osôb utrpelo zranenia. Oznámila to agentúra AFP s
odvolaním sa na predstaviteľov železničnej spoločnosti a
hasičov. Na miesto nešťastia asi 80 kilometrov východne od
bangladéšskej metropoly v oblasti pri hranici s indickým zväzovým
štátom Tripura ihneď prišli hasiči a záchranári. Z trosiek
vagónov obidvoch súprav, ktoré sa proti sebe rútili na
rovnakej trati, vytiahli osem tiel. Vlaky zaisťujú spojenie
medzi prístavom Chittagong na juhovýchode krajiny a mestom
Silhet na severovýchode.
Na lanovku vo Vysokých Tatrách spadol
strom a spôsobil smrť zamestnanca lanovky
28.10.2002 - Na lanovú dráhu vo
Vysokých Tatrách v úseku
Tatranská Lomnica - Štart spadol dnes
popoludní v dôsledku nepriaznivého počasia strom a spôsobil
smrť zamestnanca lanovky.
Podľa slov hovorcu Železničnej polície Jozefa Búranského
strom spadol na lanovú dráhu a vymrštil kabínku z lana. V kabínke
bol zamestnanec Tatranských lanových dráh, ktorý bol údajne
na mieste mŕtvy. Na miesto vyrazila výjazdová skupina odboru
Železničnej polície v Poprade. Prípad prevzal vyšetrovateľ
Okresného úradu justičnej polície v Poprade.
Smrť v lanovke vyšetrujú
30.10.2002 - Komisia vyšetrujúca
nehodu na kabínkovej lanovke vo Vysokých Tatrách a následnú
smrť zamestnanca lanovky zatiaľ nedospela k jednoznačným záverom.
Rozhodujúce je, či boli vytvorené všetky podmienky na prevádzku
lanovky.
Po nehode na kabínkovej lanovke
medzi Tatranskou Lomnicou a Štartom prišiel v pondelok o život
51-ročný Milan K. Popoludní sa sám viezol zo stanice štart,
jeho kolegovia išli v kabínke za ním. „Predpokladá sa, že
kabínka narazila na spadnutý strom, ktorý sa opieral o dopravné
lano,“ uviedol hovorca Železničnej spoločnosti Milan Čikovský.
Zamestnanci v druhej kabínke pocítili trhnutie lanom a zbadali,
že kabínka pred nimi sa odtrhla a spadla na zem. Prostredníctvom
rádiového spojenia oznámili strojníkovi v Tatranskej Lomnici,
aby lanovku okamžite zastavil.Výpovede zamestnancov podľa Čikovského
potvrdzujú, že pred spustením lanovej dráhy neboli na jej
trati žiadne prekážky. Hodnoty na vetrometri dovoľovali
spustenie a zariadenie nesignalizovalo zvýšené zaťaženie.
Na víchrice doplatili železnice
30.10.2002 - Európa včera rátala škody
po víchriciach, pri ktorých zomrelo viac ako 30 ľudí. Materiálne
škody sú obrovské a včera pokračovalo odstraňovanie následkov
vetra dosahujúceho rýchlosť až 180 kilometrov za hodinu.
Najväčšie problémy mali s víchricou železničiari. Podľa
prvých odhadov poisťovne Allianz napáchal vietor v Nemecku škody
za 80 miliónov eur. Zaznamenali tu aj najviac obetí - až 11 -
a zranenia najmenej 50 ľudí. Len železničná spoločnosť
Deutsche Bahn ( DB ) odhaduje škody na
koľajniciach okolo desiatich miliónov eur.
Následky víchrice odstraňovali aj francúzske železnice ( SNCF ), ktoré museli v pondelok prerušiť dopravu
medzinárodných rýchlikov Eurostar jazdiacich Eurotunnelom z
Paríža a Bruselu do Londýna. Niekoľko stoviek cestujúcich
muselo stráviť noc pri Lille vo vagónoch súprav alebo v
hoteloch, pretože morská soľ vyzrážaná na trolejových drôtoch
spôsobovala skraty.
Problémy s dodávkou elektrickej energie sa začali objavovať až
večer, keď soľ nafúkaná na vodičoch zvlhla. Celkom postihli
poruchy 15 súprav rýchlovlakov
, z ktorých väčšina mala ísť smerom na Paríž. Po dokončení
čistiacich prác na elektrickom vedení sa včera obnovila železničná
premávka aj na trati do Londýna a Bruselu.
Veľké problémy má stále poľská železnica ( PKP ) a vlaky ešte aj
včera premávali s výrazným meškaním a niektoré trasy zostávali
úplne neprejazdné. Bez elektrickej energie zostali veľké územia.
Zábavne pôsobí problém, ktorý po víchriciach rieši britská
armáda. „Ktokoľvek ste náhodou videli letieť okolo
nafukovací tank, prosím, dajte nám vedieť. Radi by sme ho
dostali späť,“ vyhlásil hovorca britskej armády David Webb.
„Vypožičali sme si šesť nafukovacích tankov od Kráľovského
letectva a radi by sme mu šesť zase vrátili. Ale máme ich len
päť“.
Nafukovací tank, s ktorým obvykle musia manipulovať traja muži,
bol súčasťou víkendového cvičenia vo Walese. Po silnom
poryve vetra sa jeden z tankov odtrhol a odletel na neznáme
miesto. Nafukovacie tanky a delostrelectvo sa pri vojenských cvičeniach
využívajú ako makety, ktoré musia vojenské hliadky nájsť.
Armáda ich používa nielen preto, že sú menej životu nebezpečné,
ale aj preto, že sú ohľaduplnejšie k životnému prostrediu.
Prečo sú v Rusku širokorozchodné koľaje?
Inzine - intenzívny internetový megazín, www.inzine.sk
Redakcia inZine, 28.10.2002,inZine • Servis • Otázka čitateľom
Z našich pravidelných pondelkových otázok čitateľom sa
pomaly, ale isto rodí užitočná, príjemná, ale hlavne zábavná
tradícia. Každý týždeň sa spoločne dozvedáme odpovede na
zákerné vedomostné otázky, ktoré sa rodia v hlavách nás,
redaktorov inZinu. Veľmi si ceníme vaše reakcie i častú
ochotu pátrať po správnej odpovedi v internetových vyhľadávačoch,
encyklopédiách, či dokonca vo vlastnej pamäti. Sme radi, že
nám odpovedáte, aj keď sú naše otázky zväčša z kategórie
normálnych.
Takže čo od vás vieme najnovšie? Naposledy sme boli zvedaví,
prečo sú vlastne v Rusku širokorozchodné koľaje? Čitatelia
vo fóre otázku čoskoro rozšírili na pražské i brnianske
električky a pýtali sa dokonca, či to nie je naopak – v
skutočnosti sú naše koľaje úzkorozchodné a ruské „normálne“.
Znalci širokorozchodnosti sa rozdelili na dva tábory. Niektorí
počiatky tohto fenoménu vidia v ére Petra Veľkého. „Při
stavbě čeští inženýři předali ruským investorům vnější
rozměry železničních kolejí, jaké stavěli v Rakousku-Uhersku
a ruští je omylem vzali za vnitřní. Když se na to přišlo,
bylo už pozdě a tak vznikla milá širokorozchodná trať v
Rusku, která nás na Slovensku, ale i v Česku a Polsku, trvale
trápí a dělá vzájemné logistické problémy,“ napísal nám
Alexandr Čestnější.
Druhý tábor je presvedčený, že širšie ruské koľaje
vznikli ako obranná reakcia na Hitlerove vyhlásenia o dobytí
Sovietskeho zväzu a získaní dôležitého životného
priestoru pre vyvolený nemecký národ. Vagóny nepriateľa naložené
vojakmi a vojenskou technikou sú pri širšom rozchode nepoužiteľné,
čo veľmi sťažuje zásobovanie armády. Kajo65 vysvetľuje:
„Boli v tom jednoducho strategicko-bezpečnostné dôvody. Tak
ako sa kedysi chcela Čína brániť pred nájazdmi svojim Múrom,
tak sa Rusi chceli zabezpečiť pred nepriateľom – aby ten
nemohol prijechať v Rasiu spakojno pojezdom.“
Úvahy o vlakoch zďaleka nekončili len na železnici. Čitateľ
s nickom Crocodile D sa vo svojich ironických poznámkach na
adresu Ruska zastavil až v nekonečne: „Rovnobežky sa spájajú
v nekonečne, no koľajnice na železničných tratiach sa
vplyvom Coriolisovej sily spájajú na obzore. Obzory v Rusku
boli vždy ružovejšie a žiarivejšie ako v ostatnej Európe,
ale tým pádom aj akosi vzdialenejšie (ako to potvrdila história).
Aby sa koľajnice trafili a spojili na vzdialenejšom obzore,
bolo ich treba klásť ďalej od seba.“
Viacerí z vás, ktorí širokorozchodnosť spoznali z vlastných
ciest po diaľavách ruských gubernií, clivo zaspomínali na
sovietske pohodlie, rytmické hojdanie vagónov a tichšie
klopkanie spojníc.
Veľmi nás potešilo, že vlaky sú naďalej ostro sledované.
Na lanovku vo Vysokých Tatrách spadol
strom a spôsobil smrť zamestnanca lanovky
Bratislava 28. októbra - Prvou obeťou
silného vetra sa dnes popoludní stal zamestnanec Tatranských
lanových dráh, takmer 51-ročný Milan K. Jeho smrť spôsobil
strom, ktorý v dôsledku nepriaznivého počasia spadol na lanovú
dráhu vo Vysokých Tatrách v úseku
Tatranská Lomnica - Štart .
Na tejto trati išli popoludní dve kabínky - v prvej bol Milan
K., v druhej ďalší dvaja zamestnanci lanovky. O 14.26 hodine
spadol strom priamo na prvú kabínku, nachádzajúcu sa medzi 7.
a 8. stĺpom, a uvoľnil poistku kabínky. Kabínku vymrštilo z
lana a spolu so zamestnancom spadla do viac ako 20-metrovej hĺbky.
Jeho dvaja kolegovia v druhej kabínke sa stali priamymi svedkami
udalosti.
Na miesto nešťastia vyrazila výjazdová skupina odboru Železničnej
polície v Poprade a lekár, ktorý skonštatoval smrť,
pravdepodobne v dôsledku rozsiahlych vnútorných zranení. Podľa
slov hovorcu Železničnej polície Jozefa Búranského prevzal
prípad vyšetrovateľ z Okresného úradu justičnej polície v
Poprade, ktorý ho klasifikoval ako pracovný úraz. Lanovka v súčasnosti
nepremáva.
Vysoké Tatry - prvá obeť víchrice
pr;bl
, 28. 10. 2002 , BRATISLAVA/POPRAD – Prvou obeťou silného nárazového
vetra je 51-ročný Milan K. z Veľkého Slavkova. Zahynul na následky
vnútorných zranení po páde jednej z kabínok Kabínkovej lanovej dráhy medzi
stanicami Štart a Tatranská Lomnica . Na lanovú dráhu
medzi siedmym a ôsmym stĺpom spadol strom priamo na poistku
jednej z kabínok, v ktorej bol Milan K. Kabínka sa uvoľnila a
spadla do 20 metrovej hĺbky. Šťastie mali jeho dvaja
kolegovia, ktorí sa viezli v kabínke za ním.
Momentálne sú Tatranské lanové dráhy mimo prevádzky,
uviedol pre agentúru SITA hovorca Železničnej polície Jozef Búranský.
"Prípad evidujeme, pretože ide o jasný pracovný úraz,"
dodal.
Nárazový vietor spôsobil prerušenie
železničnej dopravy
Bratislava
(28.10.2002) - Zhoršené počasie, predovšetkým silný nárazový
vietor a na východnom a strednom Slovensku i silný dážď, počas
dnešnej noci z 27. na 28. októbra spôsobili na viacerých
miestach problémy vo vlakovej doprave. Najhoršia situácia bola
v noci a dnes ráno vo Vysokých Tatrách, kde je doprava
obmedzená na viacerých úsekoch Tatranských elektrických železníc
( TEŽ ) a priechodná
je iba celá trať Poprad -
Starý Smokovec .
Vo Vysokých Tatrách bola včera po 22.00 h najprv prerušená
trať na ozubnicovej železnici
Štrba - Štrbské Pleso , na ktorú spadli 4 stromy a porušili
tadiaľ vedúce trakčné vedenie. Aj keď sa do rána podarilo z
trate odstrániť všetky padnuté stromy, na odstraňovaní
poruchy trakčného vedenia sa stále pracuje a dopravu na
ozubnicovej železnici v oboch smeroch zabezpečuje od dnešného
rána náhradná autobusová doprava. Dnes ráno sa kvôli stromu
padnutému na trať musel vrátiť do východzej stanice aj osobný
vlak Os 8201, ktorý bol vypravený z Tatranskej Lomnice do Starého
Smokovca o 5.44 h. Po 8.00 h dnes ráno bola z rovnakých dôvodov
prerušená aj vlaková doprava v úseku Štrbské Pleso - Vyšné
Hágy . ŽSR
priebežne odstraňujú prekážky na dotknutých úsekoch TEŽ a poruchy na
trakčnom vedení, na dopravu cestujúcich nasadili náhradné
autobusy.
Zlá situácia sprevádzaná padaním stromov a poruchami trakčného
vedenia bola počas dnešnej noci aj na ďalších tratiach ŽSR . V čase od 21.32
od 1.13 h bola obmedzená doprava v úseku Ružomberok - Ľubochňa
, pričom od 0.51 h sa podarilo spojazdniť aspoň jednu koľaj v
tomto úseku. V inkriminovanom čase tu však dosiahlo meškanie
osobných vlakov 20 až 70 minút, osem nákladných vlakov meškalo
ešte viac (dovedna 890 minút). Momentálne jazdia vlaky po
jednej koľaji aj v úseku Vrútky
- Turany . Počas nočnej prevádzky boli hlásené poruchy
traťového alebo priecestného zabezpečovacieho zariadenia v úsekoch Ružomberok - Liptovská
Teplá, Lisková - Liptovská Teplá , Odbočka Vinohrady (Bratislava),
padajúce stromy spôsobili dopravné obmedzenia aj na traťových
úsekoch Kremnické Bane -
Horná Štubňa , Zvolen -
Sliač . Na trati Prešov
- Plaveč bola dnes v noci prerušená doprava kvôli výpadku
verejnej elektrickej siete pri Pustom Poli. Padajúce mokré lístie
spôsobilo dopravné problémy vo vlakovej prevádzke (prešmykovanie
kolies na hnacích vozidlách) na traťovom úseku Krupina - Sása-Pliešovce
.
Dnes ráno o 8,20 h spadol strom aj na prvú traťovú koľaj medzi Štrbou
a Svitom . O pol hodinu neskôr tu spadol strom aj na druhú
koľaj. IC 501 Tatran z Bratislavy do
Košíc stojí na druhej koľaji. O 9,55 h spojazdili prvú
koľaj a IC 120 Košičan z Košíc
cez Čadcu do Prahy meškal 36 minút. Na trati Trnava
- Cífer strhol strom trolej. Doprava bola na tomto úseku úplne
zastavená asi na jednu hodinu. Pracuje sa na odstránení stromu
a oprave troleja. Znížená rýchlosť vlakov je aj na trati Trnava -
Leopoldov (50km/hod), Leopoldov
- Piešťany (60 km/hod) a na trati Leopoldov - Galanta - Trnava (50 km/hod).
ŽSR
prijali viaceré opatrenia kvôli zabezpečeniu a bezpečnosti
vlakovej dopravy v postihnutých a ohrozených miestach, situáciu
priamo na tratiach monitorujú pochôdzkári traťového hospodárstva,
dispečerský aparát, posilnené boli pohotovostné služby. Na
tratiach vystavených vrtochom jesenného počasia bola dočasne
a podľa potreby znížená jazdná rýchlosť vlakov. Rovnaké
problémy s počasím a vlakovou dopravou majú momentálne aj
zahraničné železničné správy, svedčia o tom meškania
viacerých medzinárodných rýchlikov prichádzajúcich na
Slovensko.
ŽSR obnovili dopravu na všetkých úsekoch
Bratislava
(29. október 2002) - Situácia na tratiach ŽSR sa po včerajšom silnom nárazovom
vetre, ktorý spôsobil prerušenia železničnej dopravy,
stabilizovala. Popadané stromy sú už z tratí odstránené,
opravené sú strhnuté trolejové vedenia a zrušené sú tiež
rýchlostné obmedzenia. Najvážnejšia situácia bola vo Vysokých
Tatrách na tratiach TEŽ , kde včera
večer museli zamestnanci ŽSR prerušiť
práce na odstraňovaní následkov pre ohrozenie ich bezpečnosti.
V prácach pokračovali dnes ráno a od 7.40 h je už doprava
obnovená na všetkých úsekoch.
Vyšetrovanie pádu lanovej kabínky
Komisia
Železničnej spoločnosti pre vyšetrenie dopravnej nehody na kabínkovej lanovky vo Vysokých
Tatrách zatiaľ nedospela k jednoznačným záverom.
Na mieste nehody komisia našla odlomený vrcholec stromu.
Predpokladá sa, že kabínka narazila na spadnutý strom, ktorý
sa opieral o dopravné lano. Podľa doterajších výpovedí
zainteresovaných zamestnancov, na trati lanovej dráhy pred jej
spustením neboli žiadne prekážky. Aj hodnoty na vetrometri
dovoľovali spustenie lanovky a zariadenie strojovne
nesignalizovalo zvýšené zaťaženie alebo iné problémy. Až
počas jazdy lanovky zamestnanci pocítili trhnutie lanom a
zbadali, že kabínka pred nimi sa utrhla spadla na zem.
Prostredníctvom rádiového spojenia oznámili strojníkovi v
Tatranskej Lomnici, aby lanovku okamžite zastavil, čo sa vzápätí
aj stalo. Zamestnanci z druhej kabínky sa spätným chodom
dostali do stanice Štart. Komisia sa v ďalšej činnosti sústredí
na analýzu výpovedí zamestnancov a na základe toho posúdi,
či došlo k porušeniu prevádzkových predpisov. Rozhodujúcim
bodom celého vyšetrovania je odpoveď na otázku, či boli
vytvorené všetky podmienky pre prevádzku kabínkovej lanovky.
Zlé počasie ochromilo z nedele na
pondelok železničnú dopravu
Bratislava
(28.10.2002) - Silný vietor, dážď i padajúce lístie spôsobili
meškania vlakov osobnej dopravy na mnohých úsekoch železničných
tratí na Slovensku. Najviac postihnuté je územie Vysokých
Tatier a okolie.
V nedeľu v noci o 22.00 bola prerušená doprava na Ozubnicovej železnici Štrba - Štrbské
Pleso , keď na trať v dôsledku silného vetra spadli
stromy a poškodili trakčné vedenie. Od rána je doprava na
ozubnicovej železnici nahradená autobusmi. Vlak Os 8201 Tatranská Lomnica - Starý
Smokovec s odchodom 5.21 nedošiel dnes ráno do cieľovej
stanice a musel sa vrátiť. Doprava bola ráno zastavená aj na úseku Štrbské Pleso - Vyšné
Hágy . Na TEŽ , v úsekoch
so zastavenou vlakovou dopravou, jazdí náhradná autobusová
doprava.
V úseku Ružomberok - Ľubochňa
došlo včera v noci pod vplyvom dažďa a silného vetra k
poruche trakčného vedenia, v dôsledku čoho boli vylúčené
obe traťové koľaje do 0.51 resp. 1.13 hodiny. Rýchlik R 424
Laborec meškal 71 minút.
Na trati Trnava
- Cífer strhol strom trolej, pričom sa na hodinu zastavila
doprava.
Z úseku Krupina - Sása-Pliešovce
dispečing hlásil prekročenie cestovného času osobného vlaku
Os 6013 o pol hodinu z dôvodu prešmykovania kolies na hnacom
vozidle kvôli napadanému lístiu na koľajniciach. Z niektorých
tratí na Slovensku bolo hlásené poškodenie traťových a
priecestných zabezpečovacích zariadení. Na odstránení následkov
veternej kalamity na železnici sa priebežne pracuje, vzhľadom
na zlé počasie však cestujúci musia naďalej rátať s meškaním
vlakov. Silný vietor a dážď ochromil dopravu v celej západnej
Európe. Meškať preto bude viacero medzinárodných rýchlikov.
Reforma počítá pouze s kosmetickými
změnami
Rusko, A - Ruské dráhy RŽD
zaznamenaly v prvním pololetí letošního roku pokles objemu nákladní
dopravy. Již v červenci však zaregistrovaly první oživení,
když meziroční nárůst oproti červenci loňského roku dosáhl
dvou procent. Na počátku září to uvedl Werner Albert, ředitel
společnosti TransRail, která v SRN působí jako agent pro železniční
dopravu se zeměmi Společenství nezávislých států. Podle
Wernera Alberta se skutečně „blýská na lepší časy“ a
lze počítat s lepšími výsledky, zejména díky zvýšenému
zájmu o přepravu paliv.
Hospodářská situace RŽD se půl roku před odstartováním
první fáze restrukturalizace podniku v prvním čtvrtletí příštího
roku vyvíjí uspokojivě: Ruské dráhy v prvním pololetí vykázaly
příjmy z nákladní dopravy ve výši 6,4 miliardy €, což
bylo o plných 34 procent (+1,1 miliardy €) více než za prvních
šest měsíců loňského roku. Výdaje činily téměř 5,8
miliardy €. Čistý zisk podniku ve sledovaném období dosáhl
161 miliónů €.
Mezi nejdůležitější úkoly RŽD patří nadále zajištění
včasných odvodů daní do státního rozpočtu a kompletní
restrukturalizace závazků na všech úrovních. Zejména po nástupu
nového ruského ministra železnic Gennadije Fadějeva v lednu
letošního roku se situace začala výrazně zlepšovat. Na
srpnové tiskové konferenci Gennadij Fadějev označil za
prioritu „hospodářskou stabilizaci drah“.
Na jaře příštího roku bude zahájena rozsáhlá reforma
drah, jejímiž klíčovými body bude oddělení státních
kontrolních funkcí od podnikatelských aktivit, změna právní
formy státního podniku RŽD na veřejně obchodovatelnou
akciovou společnost (prozatím stoprocentně vlastněnou státem),
vytvoření konkurenčního prostředí (a to především na
trhu nákladní železniční dopravy) a privatizace těch oblastí,
které přímo nesouvisejí s hlavní hospodářskou činností
podniku. Reforma zachová jednotnou železniční síť s centrálním
řízením provozu.
V listopadu letošního roku se v ruském parlamentu (Státní
dumě) dostane do druhého, respektive třetího čtení balík zákonů
o transformaci drah. Lze přitom očekávat zapracování řady
pozměňovacích návrhů. Ruský železniční trh nicméně nečeká
žádné velké zemětřesení, které by dokázalo rozbít
dominantní postavení RŽD. Vláda se bude touto problematikou
znovu zabývat na svém zasedání 20. října.
„Zvažuji změny ve vedení Českých
drah“
Milan Šimonovský (mna) -
„Navržený rozpočet je krizovou variantou, která udrží České
dráhy v činnosti. Navýšení kapitoly doprava o zhruba čtyři
miliardy Kč je přesto nejvyšší ze všech kapitol,“
komentoval minulý týden na tiskové konferenci v Praze ministr
dopravy a spojů Milan Šimonovský předložený návrh státního
rozpočtu na příští rok.
Zdůraznil, že management ČD
stojí před úkoly, které nikdy předtím neřešil - musí obrátit
hospodaření společnosti směrem k zisku, posílit nákladní i
osobní dopravu a zeštíhlit počet zaměstnanců.
V souvislosti s tím Milan Šimonovský prohlásil, že zvažuje
změnu managementu ČD . Případné personální změny pak hodlá předložit
správní radě podniku na jejím prosincovém zasedání. „Zvažuji,
zda je současné vedení ČD
schopné plnit úkoly, které budou stát před nově vznikající
obchodní společností,“ řekl. ČD
se od začátku příštího roku přemění ze státní
organizace na akciovou společnost provozující železniční
dopravu a na státní podnik Správa železniční dopravní
cesty. Podle Milana Šimonovského v současné době vedení ČD
harmonogram transformace podniku plní.
( krátené)
„ČD musejí peníze od státu
nahradit obchodní politikou“
Milan Šimonovský (čtk)
- České dráhy budou muset chybějící peníze, které v příštím
roce nedostanou od státu, nahradit zdroji, jež získají díky
nové obchodní politice. Na osobní dopravu přitom bude chybět
zhruba sedm miliard Kč. Minulý týden to prohlásil ministr
dopravy Milan Šimonovský.
Pro ministra je překvapením a je mu líto, že návrh státního
rozpočtu na příští rok nepočítá s výdaji, které ČD
slibuje zákon o drahách na úhradu ztráty z osobní dopravy.
„Pro ČD
to bude znamenat velmi kritické období. Věřím tomu, že nová
obchodní politika nové obchodní společnosti může tyto finanční
prostředky nahradit jinými příjmy,“ uvedl.
Podle ministra financí Bohuslava Sobotky není reálné z rozpočtu
uspokojit všechny dodatečné požadavky resortů. České dráhy
proto nemohou dostat celých 14 miliard Kč, jež požadují navíc,
ale pouze zhruba sedm miliard na úhradu půjček na výstavbu železničních
koridorů. „Část je již v návrhu rozpočtu pokryta, v tuto
dobu se vedla debata o částce dvě miliardy Kč,“ uvedl minulý
týden Bohuslav Sobotka.
ČD
mají podle zákona o drahách od státu dostávat dotaci na zajištění
základní dopravní obslužnosti, ta je však hrazena jen zčásti.
Jen loni takto stát podniku nezaplatil přes čtyři miliardy Kč.
ČD
se v příštím roce změní na akciovou společnost provozující
drážní dopravu a státního správce železniční cesty. V
souvislosti s tímto přechodem počítá ministr dopravy se změnami
v nejvyšším vedení podniku.
Síť X.net má za sebou prvních sto
dní: připravuje se na druhou etapu
Intercontainer-Interfrigo
, Luboš Spálovský , www.icfonline.com
, sales.X.net@icfonline.com
- V jedné z nejvýznamnějších evropských průmyslových
aglomerací - německém Porúří - buduje panevropský operátor
Intercontainer-Interfrigo (ICF) centrum své nové sítě
kombinované dopravy. Síť s označením X.net uvádí do
provozu postupně ve dvou etapách; po úspěšném startu v červenci
letošního roku a rozšíření nabídky spojů od začátku
října by měl být „hub“ v obci Herne v druhé etapě na začátku
příštího roku ucelenými vlaky spojen i s Českou republikou
a dalšími zeměmi východní Evropy. O tom, jak se ICF celý záměr
daří v praxi realizovat, po prvních sto dnech od uvedení sítě
do provozu minulý týden přímo v Herne informoval provozní ředitel
ICF Patrice Pinoli.
Deset let po zprovoznění sítě Qualitynet, která zahrnuje
hospodářské aglomerace západní Evropy na trase Benelux-Francie-Iberský
poloostrov-Švýcarsko-Itálie, ICF otevírá další kapitolu
evropské kombinované dopravy. Prvních sto dní od 1. července
do 9. října bylo definováno jako etapa uvádění do provozu;
tato etapa sloužila k optimalizaci sestavování vlaků v Herne,
seznámení místních pracovníků s novými aplikacemi informačních
technologií a k napojení jejich informačních systémů na
systém ICF. V této etapě spojilo sítě X.net a Qualitynet devět
vlaků týdně. Vedle nich je v provozu dalších devět vlaků týdně
mezi Herne a obcí Maschen u Hamburku, které slouží pro
kombinovanou dopravu do Dánska a Švédska, a na síť jsou
napojeny i čtyři spoje týdně do belgického terminálu
Muizen, řekl Patrice Pinoli.
„Během prvních sto dní se tak v síti X.net přesně a bezpečně
pohybovalo 22 vlaků týdně. Také spolupráce s místními
partnery - soukromou drážní společností Wanne-Herne
Eisenbahn und Hafen GmbH (WHE) a terminálem Container-Terminal
Herne (CTH) - byla dobrá,“ řekl dále. „Díky tomu se nám
podařilo rychle nastolit potřebnou souhru mezi WHE jako drážní
obsluhou hubu a CTH jako operátorem uzlového terminálu a připravit
se tak na realizaci první rozvojové etapy od října letošního
roku,“ dodal Patrice Pinoli.
První etapa: nové vlaky do Norska a Maďarska
Od 1. října tak operátor mohl podle plánu uvést do
provozu nový kyvadlový spoj do Norska (pětkrát týdně) a
ucelený vlak do jeho jihoevropského centra v maďarské Šoproni
(s napojením na vlaky do Turecka, Řecka, Makedonie a Rumunska;
dvakrát týdně). Po zavedení nových spojů pak bude v lednu příštího
roku podle Patrice Pinoliho následovat druhá fáze, při níž
síť rozšíří ucelené vlaky do Rotterdamu, severoněmeckých
přístavů, Nizozemska, Švýcarska, Polska, České republiky (s
napojením na Slovensko) a Itálie. Díky novým relacím a
napojení sítě na existující hlavní provozní centra ICF ve
francouzských Metách a v maďarské Šoproni by měl vzniknout
velký počet nových spojení napříč Evropou; vedle vzniku
nových spojení a zvýšení frekvence současných spojů si
ICF od projektu slibuje i výraznou logistickou optimalizaci stávajících
spojení. Celkem by měla síť nabídnout sto spojů do
jednotlivých evropských destinací včetně Ruska a z Herne by
se tak měl stát největší evropský uzel kombinované dopravy.
„Při výstavbě sítě vycházíme z desetiletých zkušeností
s provozem sítě Qualitynet, které se snažíme přenést na
novou, kvalitativně vyšší úroveň,“ poznamenal k tomu
Patrice Pinoli.
CT Herne: do roku 2004 kapacita 200 tisíc TEU ročně Centrum v
obci Herne se skládá z rozřazovacího nádraží, jehož
provoz smluvně zajišťuje městský drážní podnik Wanne-Herner
Eisenbahn und Hafen (WHE), a terminálu pro zásilky určené pro
Porúří nebo původem z Porúří (CTH). WHE, jehož hlavní
aktivitou byla přeprava uhlí do nedaleké tepelné elektrárny,
disponuje devíti lokomotivami a sítí kolejí o délce 34
kilometrů. ICF se na terminálu podílí 49 procenty (majoritní
podíl je v rukou WHE): zatím se skládá ze dvou kolejí o délce
725 metrů, dvakrát 400 metrů překladového prostoru, 31
stanovišť pro kamióny a dvou mobilních překládacích
mechanismů s kapacitou 40 jednotek za hodinu. Z celkové plochy
35 tisíc m2 je 9 tisíc m2 určeno pro uložení kontejnerů, výměnných
nástaveb a návěsů.
Podle rozvojového záměru obou společností by se měl počet
kolejí v terminálu do roku 2004 zvýšit na pět a kapacita by
po vybavení dvěma kontejnerovými portálovými jeřáby měla
vzrůst ze současných 40 na 200 tisíc TEU ročně. Kromě toho
by v rámci CTH mělo vzniknout i odpovídající servisní zázemí
a zázemí pro překlad nebezpečných věcí. Do terminálu,
který nabízí skvělé napojení na silniční síť, železnici
a díky nedalekému kanálu Rýn-Herne i na vnitrozemskou plavbu,
oba partneři v první etapě investovali celkem 10 miliónů DEM
(asi 5 miliónů €), z toho na zhruba 80 procent čerpali státní
podporu. O tom, zda se z CTH stane trimodální centrum, ovšem
podle ředitele terminálu Leonharda Ockenfusse rozhodne teprve zájem
ze strany zákazníků; v každém případě by to však vyžadovalo
zvýšení některých mostů překlenujících kanál Rýn-Herne.
Síť kontroluje systém Tipas
Činnost celé sítě je koordinována z centrály ICF v
Basileji; jejím hlavním manažerem byl jmenován Švýcar
Martin P. Bigler. Pro řízení přeprav ICF vyvinul systém
Transport Information Production and Active Surveillance (TIPAS),
který již zavedl v 45 svých nejvýznamnějších evropských
středicích. Do konce letošního roku jím pak vybaví dalších
pět stanic. Systém řídí přepravy a plánuje úkoly v centrálním
překladišti; v další fázi bude vy-užíván i pro službu
Tracking & Tracing na internetu a pro avizování zákazníků
a terminálů dodání o blížící se zásilce.
ICF 2002: pokles pokračuje
Po loňském poklesu přepravených kontejnerů o 13,2
procenta na 834 900 TEU podnik zatím ani letos neregistruje změnu
trendu. Podle Patrice Pinoliho jsou letošní výkony ještě
zhruba o deset procent nižší než loni. „Na statistice se ovšem
ještě neprojevily nové přepravy,“ řekl s tím, že velké
naděje si ICF slibuje zejména od nových vlaků v druhé etapě
rozvoje sítě X.net. Poprvé v celé své historii plánuje ICF
od příštího roku také „smíšené“ vlaky, složené z
vozů kombinované dopravy a temperovaných vozů Frigo: pro
pilotní projekt operátor zvolil trasu Norsko-Herne a dále do
jižní Evropy.
„Usilujeme o to, aby měl zákazník
na železnici pouze jednoho partnera“
Ing. Manfred Schubert pro
DN (von) - Sdružení majitelů a provozovatelů soukromých železničních
vozů ČR (SPV) bylo založeno v roce 1993. Jeho hlavním cílem
je zajistit podnikům, které vlastní nebo provozují soukromé
železniční vozy, vhodné podmínky pro jejich provozování ve
vnitrostátní i mezinárodní dopravě. Sdružení se již rok
po svém založení stalo jako první národní svaz ze zemí střední
a východní Evropy členem Mezinárodní unie soukromých nákladních
vozů UIP. S tajemníkem sdružení SPV a členem výkonného výboru
UIP ing. Manfredem Schubertem jsme hovořili o postavení železnice
na dopravním trhu a o problémech, s nimiž se pronajímatelé
soukromých vozů v současné době potýkají.
„Co je podle vašeho názoru příčinou neustálého
odlivu zboží ze železnice na silnici?“
„Odliv zboží ze železnice na silnici v posledních
deseti až patnácti letech má řadu objektivních i subjektivních
příčin. Jednou z nich je, že silniční doprava je díky své
rozvinutosti v mnoha případech pro zákazníka podstatně přijatelnější.
Železnice naopak nedokázaly zlepšit své služby. Samozřejmě
důležitou roli hraje i cenová politika. Předpokládá se, že
v souvislosti s rozšířením Evropské unie, kdy zcela odpadnou
překážky na hraničních přechodech, tok zboží mezi
jednotlivými zeměmi v průběhu deseti let dále vzroste až o
padesát procent, přičemž podstatný podíl připadne právě
na silniční dopravu. Na druhou stranu může, zejména na dálnicích,
dojít i k jejímu kolapsu. Tento fakt konečně vyburcoval i
Evropskou unii.“
„Existuje nějaký způsob, jak dalšímu odlivu zboží
zamezit?“
„Tato problematika se v posledních letech začala zkoumat
jak z pohledu ekonomického, tak i ekologického a politického.
Prakticky v celé Evropě se hovoří o tzv. externích nákladech
všech druhů dopravy. Odborníci tvrdí, že silniční doprava
externími náklady zatížená není, zejména co se týče jejího
vlivu na životní prostředí a bezpečnost dopravy. Jedná se
ovšem o velmi choulostivou záležitost, protože zahrnutí těchto
nákladů by podstatně zvýšilo cenu za přepravu po silnici.
Další důležitým aspektem je, že například v Německu je
se silniční dopravou nějakým způsobem spjat každý sedmý
práceschopný člověk, tedy každý sedmý volič. Takže tento
problém opravdu není jednoduchý.“
„Jak ovlivní atraktivitu železniční dopravy její
liberalizace?“
„Liberalizace železniční dopravy je pouze jedním z řady
opatření, jejichž cílem je zlepšení služeb nabízených zákazníkovi.
Vytvoření konkurenčního prostředí v železniční dopravě,
kde více než sto let působily státní podniky, však není
jednoduchou záležitostí a prosazuje se velmi obtížně. Začátkem
loňského roku zveřejnila Evropská komise balík opatření,
který tvoří základ vnitřního trhu pro služby v železniční
nákladní dopravě. Letos přibyl tzv. druhý balík opatření,
který dodá potřebný právní rámec k dokončení
liberalizace. Nový balík obsahuje pět návrhů v oblasti bezpečnosti
(směrnice 2002/21), interoperability (směrnice 2002/22),
evropské železniční agentury (směrnice 2002/24), změny směrnice
91/440 a vstupu Evropské unie do Mezinárodní organizace pro
mezinárodní železniční přepravu OTIF. Dalším důležitým
bodem je zlepšení kvality služeb v železniční, zejména pak
nákladní dopravě.“
„Jaké problémy s sebou liberalizace přináší?“
„V mezinárodním provozu v poslední době způsobuje
problémy především skutečnost, že na trhu železniční nákladní
dopravy operuje stále více nových dopravců, kteří nejsou členy
Mezinárodní železniční unie UIC a
kteří nerespektují předpisy a vyhlášky této organizace. To
s sebou přináší problémy z hlediska právní bezpečnosti.
Pokud se například v minulosti poslal vůz z České republiky
do Francie či Itálie, tak se na základě Úmluvy o vzájemném
používání nákladních vozů v mezinárodní přepravě RIV
vrátil zcela v pořádku. Dnes již na mnoha místech panuje
zcela jiná situace: místo určení zásilky se nenachází na síti
člena UIC
, ale na nějaké vedlejší trati. Jejím uživatelem je externí
dopravce, který využil snahy některých železnic o
racionalizaci a na zrušených nebo neobsluhovaných tratích převzal
přepravu. Při přechodu na tyto tratě vzniká velké riziko
zejména pro soukromé vozy.“
„Jakým způsobem budete tuto situaci řešit?“
„Společně s UIC se snažíme dosáhnout toho, aby
náš zákazník měl jen jednoho partnera, který bude až k příjemci
a zpět odpovídat za zásilku i za vůz. Tento přístup je
charakteristický pro silniční dopravu, a proto je tento obor
tak silný. Rozhodnete-li se totiž poslat zásilku po silnici, předáte
zboží řidiči, který za ně zodpovídá a na určeném místě
ho složí. V případě železniční dopravy se na přepravě zásilky
podílí až několik přepravců. Podle smluvních přepravních
podmínek pak za zboží až na místo určení odpovídá
odesilatel, což na silnici neexistuje.
Tento handicap, který se usilovně snažíme změnit, je
charakteristický pro celou Evropu. Nová Úmluva
o mezinárodní železniční přepravě COTIF 1999, která by měla
vstoupit v platnost na přelomu let 2004 a 2005 (poté, co ji
ratifikují dvě třetiny členských zemí), i nynější úsilí
EU přinesou
podstatné změny v mezinárodní železniční dopravě. V
odborných skupinách Evropské asociace pro železniční
interoperabilitu AEIF, které připravují potřebnou
legislativu, pracuje i šestnáct zástupců UIP. Česká
republika jako členský stát mezistátní organizace OTIF i
jako budoucí člen EU se na tyto zásadní změny musí důkladně
připravit - a naše sdružení se chce na této přípravě podílet.“
„Jak tedy lze podle vás zvýšit konkurenceschopnost železniční
dopravy?“
„Jednoznačně jen podstatným zlepšením nabízených
služeb zákazníkům, k němuž nám úmluva COTIF a EU připravují
politické a právní předpoklady.“
„Jak se sdružení SPV podílí na činnosti UIP?“
„Jedním z prvotních cílů sdružení SPV při jeho založení
bylo stát se členem mezinárodní unie UIP. To se SPV podařilo
v roce 1994 na valné hromadě UIP v Madridu jako prvnímu ze
sdružení, která vznikla v zemích střední a východní
Evropy.
SPV se v rámci UIP aktivně podílí na činnosti výborů i
pracovních skupin. Před třemi lety se nám v UIP podařilo
prosadit vytvoření samostatné skupiny, kterou jsme nazvali ‚Střední
Evropa‘. Cílem této skupiny, jejímž vedením jsem byl pověřen,
je zprostředkovávat informace členským národním svazům UIP
ze středoevropských zemí a zajišťovat tok informací i obráceným
směrem, tzn. informovat UIP o specifických problémech
podnikatelských subjektů v těchto zemích. Organizujeme rovněž
školení, protože informovanost zaměstnanců železničních
společností, ale i vlastníků soukromých nákladních vozů v
těchto zemích je žalostně malá.
Členy skupiny jsou kromě SPV také národní svazy Slovenska,
Polska a Bulharska. Pomohli jsme při založení svazů v
Rumunsku a Maďarsku, které se v nejbližší době stanou členy
UIP. Spolupracujeme též s železničními společnostmi a zástupci
vlastníků soukromých vozů z dalších zemí, zejména z bývalé
Jugoslávie a z bývalého Sovětského svazu. Samozřejmě nám
nejde jen o ,bratrskou pomoc‘. V pozadí stojí rovněž otázky
technické a právnické jistoty při provozování všech vozů
(soukromých i ve vlastnictví železničních společností) v těchto
zemích.“
„Jaká panuje situace v oblasti pronajímání soukromých
vozů v České republice?“
„K 1. lednu bylo v České republice zařazeno 10 700
soukromých vozů. K tomuto počtu musíme kromě tří až čtyř
tisíc pronajatých vozů ČD
připočítat zhruba stejný počet vozů, které jsou zařazeny
u zahraničních železničních správ a většinou jsou
dlouhodobě pronajaté různými zahraničními společnostmi
firmám v České republice. Vozy českých subjektů jsou stejně
jako vozy ČD
z větší části zastaralé a morálně ani technicky již
nevyhovují stále přísnějším podmínkám v mezinárodním
provozu.
Některých řad vozů je v České republice i evropských zemích
nadbytek. Konkurence je proto velmi tvrdá. Chování zejména větších
společností, které tyto vozy nabízejí pod cenou místo toho,
aby je odstavily nebo vyřadily z provozu, stlačilo ceny nájemného
tak, že neumožňují ani prostou reprodukci vozového parku.
Tuzemští pronajímatelé, i když se zdaleka nemohou srovnávat
s velkými zahraničními společnostmi, mají ovšem tu výhodu,
že perfektně znají domácí trh a svým zákazníkům mohou
nabídnout kompletní technický servis.
I v ČR pokračuje evropský trend, že výrobní podniky již
nevlastní vozy, nýbrž si je pronajímají. S tím souvisí
samozřejmě také skutečnost, že investovat do železničního
vozového parku je při životnosti nákladních vozů 20 až 25
let a při současné hospodářské situaci velkým rizikem.
Odpisové lhůty silničních vozidel jsou podstatně kratší,
což podporuje rovněž tento druh dopravy. I o tom by politici a
národohospodáři měli přemýšlet!“
Jednání Rady ministrů dopravy EU
ochromila nejednotnost
Evropská unie - Ministři
dopravy členských zemí Evropské unie nedokázali na jednání
Rady ministrů dopravy v první polovině října v Lucemburku
najít společné stanovisko v otázce podpůrného programu EU pro
rozvoj alternativních druhů dopravy „Marco Polo“.
Ministři se neshodli na objemu finančních prostředků pro
tohoto nástupce programu PACT (Pilotní akce pro kombinovanou
dopravu). Evropská komise neprosadila, aby rozpočet programu v
letech 2003 až 2007 činil 115 miliónů €. Většina se však
mezi ministry nenašla ani v případě kompromisního návrhu,
podle něhož mělo být fondu v letech 2003 až 2006 přiděleno
přes 60 miliónů €. Definitivní rozhodnutí musí padnout již
na příštím jednání Rady ministrů dopravy EU , které
se uskuteční na počátku prosince.
Na prosinec ministři rovněž odsunuli rozhodnutí o nové podobě
transevropských dopravních sítí TEN. Dohoda ztroskotala na otázce,
zda je počet čtrnácti prioritních projektů schválených v
Essenu konečný, nebo je možné jej rozšířit o další
projekty. Evropská komise navrhla dodatečně zařadit do TEN
stavbu pozemního spojení přes Fehmarnskou úžinu mezi Dánskem
a Ně-meckem, rozšíření a prohloube-
ní plavební dráhy Dunaje mezi Vilshofenem a Straubingem v SRN
a železniční spojení mezi EU a Polskem, respektive Českou
republikou.
Většina ministrů dopravy členských zemí EU se
vyslovila pro prodloužení státních záruk pro ručení
evropských leteckých společností, a to - řečeno slovy německého
spolkového ministra dopravy Kurta Bodewiga - „nejméně o
jeden měsíc, pokud možno až do konce roku“. Uspěl také návrh
Evropské komise, aby do konce října doběhly státní záruky
pro pojištění rizik v případě válečného konfliktu a
teroristických útoků.
Do konce roku by měli ministři rozhodnout rovněž o
budoucnosti jednotného evropského letového prostoru. Podle návrhů
Evropské komise by systém společné evropské letové kontroly
mohl být vytvořen do roku 2004.
Realizaci miliardového projektu evropské satelitní navigace
Galileo stále zpožďují spory Německa a Itálie uvnitř
Evropské kosmické agentury ESA. Společnost zajišťující pro
agenturu výběrové řízení na dodavatele a provozovatele celého
projektu zatím nemůže zahájit práci, protože partneři ESA
nejsou schopni dojít k dohodě o výši národních příspěvků
a vedení celého projektu. Předseda Evropské komise Romano
Prodi proto vyzval obě znesvářené strany, aby hledaly společné
stanovisko. Průtahy podle Romana Prodiho ohrožují mezinárodní
důvěryhodnost projektu Galileo a negativně ovlivňují i jednání
se Spojenými státy americkými. Systém by měl být uveden do
provozu nejpozději v roce 2008. a
Spolková vláda podpoří regionální
drážní podniky
Německo, A - Německá
spolková vláda je rozhodnuta zvyšovat podíl železniční
dopravy na německém trhu. Spolkové ministerstvo dopravy proto
vypracovalo pilotní projekt, který určí kritická místa, bránící
efektivnímu rozvoji regionální železnice, a navrhne řešení
na jejich odstranění.
„Musíme využít všechny možnosti pro zajištění atraktivní
železniční nabídky. Naším cílem je do roku 2015 zdvojnásobit
přepravní výkony v železniční nákladní dopravě. K tomu
by měla přispět i přeprava zboží po regionálních tratích,“
uvedl v září při prezentaci výsledků první fáze pilotního
projektu státní tajemník spolkového ministerstva dopravy
Stephan Hilsberg.
Regionální železnice představují podle ministerstva důležitý
prvek stabilního dopravního systému. Ze-jména ve strukturně
slabších oblastech se podaří pozici železniční dopravy obhájit
pouze za předpokladu, že budou všechny zúčastněné strany,
místní podnikatelé i odpovědné instituce těsně
spolupracovat, řekl Stephan Hilsberg. Za modelový region
ministerstvo vybralo trať braniborských regionálních drah
Brandenburgische Städtebahn Neustadt/Dosse-Rathenow-Jüterbog a
trať železniční společnosti Eifelquerbahn mezi Andernachem a
Gerolsteinem. Obě vedlejší tratě vedou venkovskou krajinou a
potýkají se se specifickými problémy, jejichž řešení je
pro oživení železniční dopravy v řídce osídlených
oblastech naprosto zásadní.
Projekt je rozdělen do dvou částí. V první fázi byly v těsné
spolupráci s regionálními partnery identifikovány hlavní
problémy bránící dalšímu rozvoji regionální železnice.
Ještě letos na podzim pak bude zahájena druhá fáze -
aplikace prvních opatření v praxi. Celý pilotní projekt bude
ukončen na podzim příštího roku.
ŽSR , ZSSK , ČD , ÖBB , MÁV , PKP , UŽ , DB , SNCF , RENFE , SŽ , FS , FS Trenitalia , UIC , ŽOS Vrútky , ŽOS Zvolen , MDPT , Eurotunnel , IC a EC , EÚ , VÚD , Alstom , ZSE , VSE , Wagon Slovakia a.s. Bratislava , ŽU
Bratislava , Bratislava hl. st. , Bratislava-Petržalka , Trnava - Bratislava-Rača , Kúty , Trnava , Leopoldov , Galanta , Nové Zámky , Štúrovo , Komárno , Prievidza , Nitra , Čadca , Žilina , Martin , Zvolen , Poprad , Košice , Prešov , Čierna nad Tisou , TEŽ
ĽMJ , ETR 310 , 401 , 450 , 460/480 , 470 , 480 - Alfa Pendular , 490 , 500 , 650 , 680 , ICE / ICT , Sm3-S220 , TGV (-Atlantique, Duplex, -La Poste, -PSE, -Réseau , - P 01 , -Thalys , -AVE , -Eurostar , Eurotunnel , Transrapid , X 2/2000