Vozne radu
WRRm

Jídelní vůz s bufetovým oddílem řady WRRm (WRab 1978)
ing. Vilém Hoffmann

Potřeba jídelních vozů v síti ČSD je v po­sledních letech v celém rozsahu kryta do­dávkami vagónového průmyslu NDR. Po do­dávce 25 jídelních vozů v letech 1969/1970 a 30 vozů v roce 1976 (řada WRm) závodem VEB Waggonbau Bautzen vznikl nový typ jídelního vozu s rozšířeným funkčním roz­sahem. Jedná se o jídelní vůz s bufetovým oddílem řady WRRm, jehož základní roz­měry odpovídají vyhlášce UIC č. 567-1 pro vozy typu X (délka přes nárazníky 26,4 m, vzdálenost otočných čepů 19,0 m]. Zvětšení délky vozu o 1,9 m vůči dosavadnímu typu Y se promítlo v nárůstu užitečné plochy při­bližně o 5 m2. Uvedený nárůst umožnil nový způsob členění vnitřního prostoru s hospo­dářským oddílem ve středu vozu a s pros­tory pro hosty na jeho koncích. Toto uspo­řádání se ukázalo být natolik optimálním, že prostřednictvím iniciativy ČSD bylo jako vzorové převzato do přílohy 4 předpisu UIC č. 565-2. Vůz je konstruován z hledisek hos­podárné lehké stavby, odpovídá předpisům UIC a RIC a je způsobilý pro přepravu vše­mi evropskými trajekty.
Výrobcem, tak jako u předchozích typů, je VEB Waggonbau Bautzen a celá dodávka 40 vozů řady WRab 51 54 88-41 031 až 070 se uskutečnila v průběhu roku 1978 (továr­ní čísla 141 až 180j; v současné době jsou v provozu pod novým řadovým označením WRRm. Zařazovány jsou zejména na expres­ní vnitrostátní i mezistátní spoje.
Vůz řady WRRm (Wrab) je čtyřnápravo­vý jídelní vůz s bufetovým oddílem. Nástup­ní prostor je pouze na straně bufetu. Vstup do vozu umožňují skládací dveře v bočni­cích skříně, průchod vozem pak dvojdílné posuvné dveře v čelnicích opatřených pry­žovými návalky a odpruženými sklopnými přechodovými můstky.
Vozová skříň má samonosnou svařovanou konstrukci sestávající ze spodku, bočnic, čelnic a střechy. Použity byly lehké ocelové profily a plechy o tloušťce 1,5 až 2 mm. Ve spodku vozu je zachován prostor a prove­dena příprava pro zabudování samočinného spřáhla.
Táhlové ústrojí je dělené se dvěma pruži­nami po 160 kN. Nárazníky jsou trubkové konstrukce s prstencovou pružinou, jejíž koncová síla je 320 kN při největším stlače­ní nárazníku 110 mm. Nárazníkové talíře jsou v provedení ČSD.
Všechna okna jsou polospouštěcí obvyklé konstrukce, okna v kuchyňském prostoru mají v dolní části matné sklo. Na každé straně vozu jsou dále zabudovány jedny zá­sobovací dveře, které se otevírají směrem dovnitř a v případě nebezpečí je možno je využít jako nouzový východ pro cestující. Pro ústřední odvodnění vodního zařízení ku­chyňského prostoru je v bočnici mezi po­délníkem a dolní hranou okna umístěna klapka, otvírající se směrem vzhůru.
Vozová skříň je uložena na dvou dvouná­pravových podvozcích typu Görlitz V. K s dvojitým vypružením. Rám podvozku je tuhý, opatřený čelníky. Vedení dvojkolí v rámu podvozku zajišťují vodící trny s al­kamidovými pouzdry, umístěné po obou stranách ložiskové skříně. Válcové vinuté pružiny prvotního vypružení spolu s pryžo­vými podložkami jsou umístěny souose s tr­ny a doplněny třecími tlumiči. Kolébka spo­čívá prostřednictvím válcových vinutých pružin druhotného vypružení na nosnících pružin zavěšených v rámu podvozku pomo­cí dvojitých závěsů s lomenou charakteris­tikou. Kolébka je na rámu podvozku vedena podélnými a příčnými narážkami. Druhotné vypružení je doplněno svislými a příčnými hydraulickými tlumiči. Výškové stavění skří­ně se provádí zkracováním závěsů. Brzda v podvozku je klasická špalíková se dvěma dvojčitými zdržemi u každého kola.
Návěstní svítilny jsou uspořádány podle UIC 538 VE.
Vůz je vybaven skobkami směrovek na každém boku, držáky ná­věstních svítilen na čelech a průběžným kabelem dálkového řízení. Uvnitř vozu jsou tři hasicí přístroje a zařízení vlakového rozhlasu s osmi reproduktory.
Skříň vozu je natřena ve shodě s ON 28 00 70 barvou modř paříž­ská světlá (odstín 4700), střecha k okapnímu plechu je středně šedá (1100), spodek, výstroj spodku, táhlové a narážecí ústrojí a podvozky jsou černé (1999). Označení na voze je barvy žluté chromové střední (6200).
Dále jsou červenou barvou (8190) označeny rukojeti spojkových kohoutů a hlavice spojek brzdového potrubí, oka táhel odbrzďovače, rukojeť uzavíracího kohoutu rozváděče, orámování štítů tělesa pře­stavovače brzdy, držáky návěstní svítilny a víčka plnění naftové ná­drže. Žlutou barvou (6200) jsou označeny rukojeti spojkových kohoutů a hlavice spojek plnicího potrubí, rukojeti čelních kohoutů parního potrubí, ovládací rukojeti přestavovače brzdy a podpěry pro zvedání vozu na hlavních podélnících, žlutě je orámována též horní plocha přechodového můstku v šířce 100 mm. Bílou barvou (1000) jsou na­třeny štíty tělesa přestavovače brzdy, plnicí hrdla vodního hospodář­ství a pole pro jejich označení a dále pole pro označení naftové nádrže, skříně pro zásobní propan-butanové láhve a pro umístění čísla vozu na podvozcích. Rámy oken, kliky a madla jsou kovově lesklé, stupačky hliníkové.
Vnější označení vozu odpovídá ON 28 00 80. Od roku 1986 počaly být u vozů procházejících revizí v ŽOS nápisy vyjadřující charakter vozu (i cizojazyčné) nahrazovány piktogramy.
40 dodaných vozů bylo dislokováno takto: WRRm číslo 51 54 88 ­. 41 031 až 034 domovská stanice Košice (vozové depo Košice), 035 Praha hl. n. (Praha), 036 Košice (Košice), 037 až 045 Praha hl. n. (Praha), 046 Bratislava hl. st. (Bratislava), 047 a 048 Brno hl. n. (Brno), 049 a 050 Praha hl. n. (Praha), 051 až 053 Brno hl. n. (Brno), 054 Košice (Košice), 055 Brno hl. n. (Brno), 056 až 060 Košice (Ko­šice), 061 až 070 Bratislava hl. st. (Bratislava). Vozy jsou udržovány v ŽOS Praha-Bubny.

(Železničář 12/1987, 15/1987)

	Strana vytvorená / Site created : 05-VI-2000 Posledná aktualizácia / Last update : 19-IX-2002
	( wrrm.htm )