Superexpres pro zítřek z dílny Siemens
Milan Bauman, CzechDesign.cz, Technický Týdeník
30.11.2005 - Bílocervená souprava se pozvolna rozjíždí. Na
okamžik, až tento dokonale aerodynamický krasavec s jednoduchým
názvem ICE 3 dosáhne maximální rychlost, se všichni tešíme.
Precházíme soupravou do vozu 1. trídy hned za šikmo
prosklenou kabinou strojvedoucího, a tak mužeme sledovat nabíhající
trat prímo pred kokpitem pozoruhodného rychlovlaku.
A je to tady. Než se nadejeme, ženeme se po trati rychlostí
300 kilometru v hodine. Ale není to víceméne slyšet, ani
videt. Tichý zvuk za velkými skly, nic se nekolébá, neklape,
nevibruje. Vlak spíše po kolejnicích klouže než jede, aspon
se nám to tak subjektivne zdá. Rychlodráha z hessenského
Frankfurtu nad Mohanem do Kolína nad Rýnem (oficiálne byla
uvedena do provozu 1. srpna 2002) je dlouhá 219 km. Je to tedy
zhruba obdobná vzdálenost, jako mezi Prahou a Brnem. Rychlovlak
ICE 3 ji s námi urazí za pouhou jedinou hodinu. Cesta je príjemná.
Plastový kelímek s nápojem na stolku se ani pri nejvyšší
rychlosti nepohne. V operadle pred sebou mohou cestující 1. trídy
sledovat na tenké LCD obrazovce dokumentární filmy o železnici
nebo poslední zprávy. Na velkém displeji v cele vagónu se
ukazují všechny potrebné údaje od aktuální cestovní
rychlosti až po následující stanice. Pro jistotou je hlásí
ješte palubní rozhlas. Ceká nás však ješte dlouhá cesta
pres celé Nemecko až k hranicím s Nizozemskem, do oblasti mezi
Duisburgem a Düsseldorfem. Zde v Krefeldu- Uerdingenu navštívíme
výrobní závod divize Transportní systémy spolecnosti
Siemens, abychom si osobne prohlédli nový vlak, který je ve svém
vývoji opet o kus dál. A to nejen proto, že oproti „ícéécku
trojce”, v níž práve cestujeme, je o 50 km rychlejší.
Prestižní zakázka pro španelské dráhy
Výrobní závod firmy Siemens v meste
Krefeld-Uerdingenu, rozkládající se na ploše 178 000 m2, v
nemž pracuje približne 2200 zamestnancu, v soucasné dobe -
obrazne receno - jede na plné obrátky. Má totiž za sebou
nekolik úspešných objednávek na vlaky ruzných kategorií a
jejich technologie ci komponentu. Tak napríklad spolecnost
Siemens, divize Transportní systémy, získala v lonském roce
další zakázku od Španelských národních drah (RENFE) na dodávku
elektrické výzbroje pro 40 regionálních vlakových jednotek.
Hodnota této zakázky ciní 50 mil. eur. Nová zakázka, která
je spojená se smlouvou o údržbe, se vztahuje na druhou sérii
vlakových jednotek rady Civia provozovaných spolecností RENFE.
Siemens dodal elektrickou výzbroj také do první série vlakových
jednotek Civia. S Bulharskými státními drahami (BDZ) byl
uzavren kontrakt na dodávku 25 regionálních elektrických
vlakových jednotek typu Desiro Classic EMU. Smlouva se
podepisovala v polovine cervna ve Varne a hodnota zakázky je 117
mil. eur. Zahrnuje výrobu a dodávku 15 trídílných a 10 ctyrdílných
vlakových jednotek a vztahuje se i na jejich následnou údržbu.
Siemens již v lednu získal v Bulharsku zakázku na 25 dieselových
vlakových jednotek typu Desiro Classic.
Spolecnost také poprvé dodá vlakové jednotky do USA pro
projekt Oceanside- Escondido v Kalifornii. Jde o zakázku v
hodnote 50 mil. dolaru od amerického prepravce North County
Transit District (NCTD) na 12 vlakových jednotek typu Desiro
Classic.
Tyto vlakové jednotky se budou rovnež vyrábet v továrne
Siemens Krefeld-Uerdingen v Nemecku a do USA je prepraví lodí.
Dodání jednotek zákazníkovi je v plánu na období od konce
roku 2005 do léta 2006. V soucasné dobe se tu však predevším
finišuje - což je také hlavní duvod naší návštevy
Krefeldu - s dodávkou rychlovlaku Velaro E pro novou
vysokorychlostní trat AVE ve Španelsku.
Velaro E vychází z koncepce ICE 3
V letošním cervnu, podle smlouvy, byl první vlak typu
Velaro E predán Španelským drahám. Tento zárive bílý
aerodynamický krasavec s modrým podélným pásem nenechává
nikoho na pochybách, z jaké „stáje” vychází. Je prímým
pokracovatelem vlaku ICE 3, vyrobeného konsorciem vedeným
spolecností Siemens. Nyní jej provozují v Nemecku a dalších
evropských zemích - opet ovšem s pokrocilejším a líbivejším
designem a s mnoha technickými vylepšeními, která ho staví o
další vývojový krok vpred. Název Velaro vybocuje z tradicního
oznacování a predstavuje bezesporu pojem, na nejž si postupne
budeme zvykat. Rychlovlaky ICE 3 Inter City Express® a ICE®
jsou totiž registrované obchodní znacky Nemeckých drah (DB
AG), a tak Siemens zvolil toto své oznacení. Písmeno „E” v
názvu oznacuje místo urcení – Španelsko (Espanola).
První rychlovlak Velaro E by mel být do pravidelného provozu
ve Španelsku nasazen od ledna príštího roku. Do té doby
budou na nove zbudované trati Madrid-Barcelona probíhat
testovací jízdy.
Výsledek verejné souteže
Španelsko melo o tento typ vlaku mimorádný zájem,
nebot se již v minulých letech úspešne zaradilo mezi zeme
provozující vysokorychlostní železnicní dopravu. Pri príležitosti
svetové výstavy v Seville zacal totiž v dubnu 1992 pravidelný
provoz na trati Madrid - Sevilla, navržené pro smíšený
provoz. Zde jezdící soupravy (Lata Velocidad Espanola)
francouzské výroby jsou odvozeny od vlaku TGV-A. Spolu s touto
tratí se na španelských železnicích objevily dva nové prvky
- rozchod 1435 mm a strídavý systém 25 kV 50 Hz. Mezitím se
zacala stavet nová vysokorychlostní trat Madrid-Barcelona, na
jejíž provoz novými vysokorychlostními jednotkami vypsaly Španelské
dráhy verejnou soutež. V propozicích se pocítalo s max.
rychlostí 350 km.h-1, pro kterou byla trat navržena. V úvahu
pricházely tri vlaky: španelské vysokorychlostní Talgo XXI,
francouzské TGV a ICE 3 firmy Siemens.
Poslední varianta nakonec zvítezila. Celkem bude dodáno 26
souprav s názvem „Velaro E”. (Ve Španelku mají používat
ješte technické oznacení AVE S 103.) Zvýšená maximální
rychlost oproti jednotkám ICE 3 si vyžádala zvetšit o 10 %
hnací výkon. Celkový výkon motoru tudíž dosahuje rekordních
8800 kW. Silné motory také umožnují vyvinout maximální
rychlost mnohem dríve než predchozí generace vlaku ICE.
(Zrychlení z nuly na 320 km.h-1 trvá 380 s.) Vzhledem k vyšším
teplotám ve španelských podmínkách byla o 25 % navýšena výkonnost
klimatizace.
Její nová verze zajištuje tedy pohodu uvnitr vozu až do extrémní
vnejší teploty 50 C. Jednotky mají nové sberace a na podvozcích
jsou mimo jiné použity výkonnejší brzdy. Presto i tak brzdná
dráha z rychlosti 320 km.h-1 na 0 ciní 3900 m, tedy témer 4
km. Z dalších (specifických) údaju uvádíme: vlak je urcen
pro napájecí sít 25 kV 50 Hz a používá 16 trojfázových
asynchronních elektromotoru. Rozchod kol 1435 mm, délka 8dílného
vlaku je 200 m, jeho hmotnost 425 t. Zatížení na jednu nápravu
ciní 16 t. Konstruktéri použili sekundární vypružení.
Opravdu je nejrychlejší
Výrobce ve svých podkladových tiskových materiálech
uvádí, že s dosaženou maximální rychlostí 350 km.h-1 jde o
nejrychlejší sériove vyrábený vlak sveta. (Podle nekterých
konstruktéru by podobný vlak mohl bez vetších problému dosáhnout
dokonce hranice 500 km.h-1.) To u méne zasvecených, kterí mají
v pameti informace o vysokorychlostních vlacích Šinkansen v
Japonsku, Transrapidu v Cíne ci TGV ve Francii, vyvolává otazníky,
zda je tomu skutecne tak?
Napríklad japonský superrychlý vlak Maglev ci v Cíne jezdící
Transrapid se mnohem rychleji presunují na bázi magnetické
levitace. Nemají však žádná kola, osy, vlastní pohon ani
vrchní elektrické vedení. Princip konstrukce je založen na
bezdotykovém klouzání po magnetickém „polštári”, který
vzniká pusobením elektromagnetu mezi vlakem a pevným vodicím
telesem.
Je tedy nutno vzájemne porovnávat rychlovlaky typu
kolo-kolejnice. V této kategorii vznikly tri systémy
vysokorychlostních vlaku: francouzský TGV, nemecký ICE a
italské Pendolino. TGV je francouzská zkratka pro Train a
Grande Vitesse, vlak vysokých rychlostí. Jde o nejstarší
vysokorychlostní systém na evropském kontinentu. Slouží
predevším jako hvezdicovité spojení Paríže a zbytku zeme.
Ješte pred zahájením pravidelného provozu na prvním úseku
budované trati na nem probíhaly zkušební jízdy, behem nichž
koncem února 1981 dosáhla souprava TGV-SE (Sud-Est) s pouze 5
vloženými vozy rekordní rychlosti 380 km.h-1. O 9 let pozdeji,
v kvetnu 1990, dosáhla upravená souprava vlaku TGV-A s pouhými
tremi vloženými vozy a výkonem zvýšeným na 13 MW rychlosti
515,3 km.h-1 - dosud nejvyšší dosažené kolejovým vozidlem.
Tyto moderní soupravy jsou schopny jezdit pres 300 km.h-1, ale v
pravidelném provozu s cestujícími jezdí pomaleji než 350
km.h-1, která je projektována pro Velaro E na španelských
tratích. Pokud jde o ICE, jejichž historie zacíná od roku
1991, maximální rychlost mají od 250 až po rekordních 300
km.h-1 na zatím nejnovejší rychlodráze z Frankfurtu nad
Mohanem do Kolína nad Rýnem. Experimentální rekord ICE z roku
1988 na trati Würzburg - Fulda je ovšem podstatne vyšší, témer
407 km.h-1. Tehdy to byl svetový rekord, a tedy svetový úspech
nemecké koncepce rychlovlaku.
Italské Pendolino výrobce ALSTOM Ferroviaria je díky naklápecímu
systému schopné cestovat vysokou rychlostí do 250 km.h-1 i na
tratích, kde by to normálne nebylo možné. Pokud jde o
mimoevropské Šinkanzeny v Japonsku, jejich pravidelný provoz
zavedly jako první japonské železnice v roce 1964 na trati
Tokio - Ósaka. Rychlovlaky Šinkansen v prvních desetiletích
provozu jezdily prumernou rychlostí 210 km.h-1. Ta se postupne
zvýšila na 300 km.h-1.
Velaro E – první dojmy
Procházíme novou, témer dohotovenou soupravou
rychlovlaku Velaro E, která stojí na kolejích za halami výrobního
závodu v Krefeldu Uerdingenu - a je opravdu na co se dívat.
Osmivozová vlaková jednotka má kapacitu 404 cestujících a je
rozdelena do trí hlavních tríd, mezi nimiž je umísten vuz
rychlého obcerstvení. Jistým prekvapením je V.I.P., ci lépe
receno konferencní salonek, s velkým stolkem a 7 luxusními kuží
potaženými židlemi v prední cásti takzvané Club trídy,
pripomínající obdobnou exkluzivní klubovou cást v horním
patre obrích letounu JumboJet. Behem jízdy se zde dá jako na
bežné porade jednat, radit se, ale treba i oslavovat. V Club tríde
pro 37 osob, hned za salonkem, jsou sedadla usporádána v
sestave 2+1. Cestující si však budou moci vybrat i z dalších
dvou interiérove a cenove odlišných kategorií - Preferente
pro 103 cestujících, která odpovídá 1. tríde (usporádání
sedadel 2+1) a Turista (usporádání sedadel 2+2), tedy 2. tríde
pro 264 osob. Souhrnne tedy toto Velaro má jeden vuz trídy
Club, dva vozy trídy Preferente, jeden vuz rychlého obcerstvení
a ctyri vozy trídy Turista.
Vše je ukázkou soucasné špickové technologie. Napríklad
zobrazovací vícejazycné tenké LCD displeje u stropu hlásí v
anglictine, španelštine a katalánštine pomocí družicové
navigace presnou polohu vlaku, vcetne dalších aktuálních
cestovních údaju. Samozrejmostí jsou též miniaturní
displeje elektronické rezervace nad každým sedadlem, prípojky
pro šest audioprogramu a cetné další technické vymoženosti.
Otácení sedadel ve smeru jízdy
V celé jednotce je pro cestující pripravena další
lahudka. Jsou zde instalovány sedacky s možností otocení o
180stupnu tak, aby všichni cestující (nebo presneji receno
drtivá vetšina z nich) sedeli ve smeru jízdy. (V každém voze
jsou vždy dva stoly. Vždy ctyri sedadla jsou tedy umístena
proti smeru jízdy). Na tratích, kde budou Velaro E provozovat,
nejsou behem jízdy vlaku úvrate, jako je tomu treba ve
Frankfurtu nad Mohanem HBf, a tak by každou druhou jízdu sedela
vetšina cestujících, v závislosti na usporádání sedadel,
proti smeru jízdy.
Velaro pro Rusko, a co dál?
Siemens podepsal dohodu o vývoji a výrobe
vysokorychlostních vlakových jednotek Velaro pro Rusko - a to
je další významná zakázka. Dohoda o spolupráci s Ruskými
dráhami (RZD) a ruskou skupinou New Transport Technologies pri vývoji
a konstrukci rychlovlaku zahrnuje 60 vlaku, které budou jezdit
maximální rychlostí až 250 km.h-1. Mají být nasazeny na
trasách Moskva - Petrohrad, Petrohrad - Helsinky. Výroba vlakových
jednotek bude realizována zejména v Rusku a má zahrnovat ruské
dodavatele a partnery. První vlakové jednotky by mely být
vyrobeny v roce 2007.
Smelé projekty vlaku do budoucnosti
Vlaky InterCity Express oživily a modernizovaly nemecké
železnice, prilákaly k nim znovu cestující jak z automobilové,
tak i letecké dopravy a nabídly jim pohodlí i rychlost. Mimorádne
duležitá je však také bezpecnost jejich provozu. Po težké
nehode jednotky ICE u Eschede zacátkem cervna 1997 jsou proto všechna
kola vlaku ICE z ocelových monobloku. Zmínenou nehodu totiž
zavinila prasklá obruc kola, které bylo pro zvýšení komfortu
(tichá jízda) opatreno gumovým meziclánkem. Protože kolo
patrí k nejexponovanejším cástem celého vozidla, pocítá se
u vlaku ICE do budoucna se zavedením akustických senzoru, které
by jednotlivá kola prubežne sledovaly a v prípade podezrelého
zvuku ihned nouzove zastavily vlak.
Pripravují se však perspektivne i další projekty, nebot
vlakem Velaro vývoj zdaleka nekoncí. Novinári v Krefeldu si už
mohli prohlédnout fotografie další generace, snad pracovne ICE
4, která jde opet dál. Jde o verzi vlaku s usporádáním
sedadel po 5 v rade - systém 2+3. To by samozrejme zvýšilo
kapacitu prepravovaných cestujících, o cemž z ekonomických
duvodu sní mnoho dopravcu. Nejde však o jednoduchý problém,
nebot vozové jednotky se musí rozšírit. Provoz široké verze
s 5 sedadly vedle sebe ve 2. tríde a ctyrmi v 1. tríde by byl
možný jen na nekterých vybraných tratích s dostatecným
prujezdním profilem a musel by se nove rešit i systém nástupišt.
Pro zvýšení kapacity v mezimestských relacích se pripravují
patrové verze. Není už totiž možno ve vetšine stanic dále
pocítat s velmi dlouhými vlaky, a tak se uvažuje o dvou možnostech:
o poschodové verzi obdobné francouzskému TGV Duplex nebo o
verzi obdobné švýcarském IC 2000. Další možnosti pro
budoucí verze se skrývají pod ruznými dalšími císly, jako
ICE 5, velmi futuristický model ICE 21 s vloženými patrovými
vozy a podobne.
ICE mají ale ješte další potenciál pro redukci hmotnosti.
Jednou cestou k tomuto cíli by mohl být složený clánkový
vlak s menším poctem podvozku, prípadne vyšší využití
kompozitu. Další možností jsou unifikovaná rešení, aby
naklápecí typy vysokorychlostních vlaku mohly projíždet
rychleji jak na bežných, tak vysokorychlostních tratích. Ale
to všechno si samozrejme vyžádá ješte nejaký cas...
Strana vytvorená/Site created: 4-X-2009 Posledná aktualizácia/Last update: 24-IX-2009 ( http://www.rail.sk/ice/3d.htm ) |