Lesná železnica
MEDZILABORCE - POĽANA - HAVAJ - REPEJOV

Pilu v Medzilaborcích a lesní dráhu o rozchodu 760 mm postavila firma "Konsorcium pro zužitkování dříví při Bance stavebních živností a průmyslu v Praze". Projekt vypracovala v roce 1921 pro uvedenou firmu pražská pobočka jednoho z dodavatelů pro úzkorozchodné dráhy - firma Roessemann & Kühnemann. Politická pochůzka po trati Medzilaborce - Malá Poľana proběhla ve dnech 7. - 9. 7. 1922. Na základě této pochůzky bylo vydáno "ex commissioni" povolení ke stavbě. Toto povolení bylo potvrzeno 2. ledna 1923 při povolovacím řízení k provozu (č.j. 51940/22). Povolení k provozu bylo vydáno na 15 let, tedy do 2. ledna 1938.
Stavba trati začala ještě v roce 1922 a dokončena byla v roce 1923. Měla rozchod 760 mm a délku prvního úseku 12,9 km na Malou Poľanu. Začínala na nákladišti a dřevoskladu, který byl připojen k nádraží ČSD normálněrozchodnou vlečkou přes říčku Laborec. Udělala smyčku na jihozápad nad obcí Rakytovce k výhybně v km 7,2 - 7,3. Nejmenší poloměr oblouku na tomto úseku měl být 50 metrů, největší stoupání 23,75 promile. Kolejnice o hmotnosti 12,2 kg/m a výšce 80 mm. Pražce byly dodány z místních zdrojů.
Povolení ke stavbě druhého úseku z Poľany na Havaj do km 20,795 bylo uděleno 17. prosince 1925, technická revize a technicko - policejní pochůzka se konala 17. března 1927. Tento úsek začínal v km 9,795 původní trati. Úsek bývalé trati dále až do km 12,9 byl ještě nějakou dobu používán, po roce 1928 byl zrušen.
V km 11,0 - 11,2 byl triangl pro obracení lokomotiv a v km 18,714 odbočka o délce 879 metrů do štěrkovny. Následovaly výhybny Buková v km 14,837 - 15,038 a Bystrík v km 19,554 - 19,792. Kromě nich byla na trati nákladiště s kusými kolejemi v km 16,812 a 17,1 o délce asi 100 metrů. Nejmenší poloměr na tomto úseku měl být 40 metrů a největší stoupání 40 promile. Použité kolejnice měly hmotnost 10,3 až 13,75 kg/m. Na tomto úseku byly i dva dřevěné mosty.
Třetí stavební úsek do km 30,115 vedl z Havaje na jih nad Repejov. Stavební povolení bylo vydáno 10. března 1927. V kilometru 20.847 byla projektována odbočka do Jedlovčanského údolí o délce 260 metrů, v km 22,432 - 22,557 byla výhybna beze jména, dále v km 24,697 - 24,849 výhybna Kobylec. Projekt počítal ještě s výstavbou čtvrtého úseku. K ní však již nedošlo.
Projekt uvažoval s počátečním animálním provozem. V roce 1923 sem byla dodána parní třínápravová lokomotiva Smoschewer č. 740/1922 o výkonu 75 HP. Dne 4. dubna 1923 proběhla v Medzilaborcích tlaková zkouška a 8. - 9. května 1923 na trati do Poľany technicko - policejní zkouška. Několik technických údajů: délka lokomotivy 6250 mm, výška 3320 mm, šířka 2100 mm, váha prázdné lokomotivy 13,2 tuny, vyzbrojené 17,2 tuny. Druhou lokomotivu dodala tatáž firma až v roce 1927 pod č. 739/1922 a se stejnými technickými parametry. Technicko - policejní zkouška proběhla 11. března 1927.
V roce 1923 je na dráze uváděno 15 plošinových vozů o hmotnosti 10 tun a 24 oplenových vozů o hmotnosti 5 tun, z toho 12 brzděných. V roce 1927 je uváděno 47 oplenových vozů.
V roce 1935 nabízí firma Česká akciová společnost Orenstein a Koppel ze svého skladu v Medzilaborcích na prodej výklopné vozy (5 bylo odkoupeno Považskou lesní drahou). V roce 1936 nabízí k odprodeji obě dvě parní lokomotivy, které v roce 1937 za cenu 58 000 Kč koupilo Ředitelství státních lesů a statků Buština pro provoz na teresvanské lesní dráze.
V zápisu z července 1938 na podkarpatoruské úzkorozchodce Neresnice - Usť Čorna jsou vedeny obě lokomotivy Smoschewer 739 a 740/1922 s poznámkou, že byly zakoupeny z Medzilaborců prostřednictvím firmy Orenstein a Koppel.

Zdeněk Paľuv & Jiří Čapek, Tulák po drahách 4/4. X. 1997

K LESNÍ ŽELEZNICI V MEDZILABORCÍCH
Při čtení studie o lesní železnici Medzilaborce – Repejov jsem si vybavil své náročné putování po stopách této úzkokolejky před několika lety. Celých třicet kilometrů, neskutečně zarostlé úseky v otevřeném terénu, chybějící mosty přes příkré strže a nakonec ještě návrat přes kopec k trati 191 na zastávku Sukov. Přes dlouhý čas uplynulý od zániku drážky je trasa většinou sledovatelná. Pila v Medzilaborcích z důvodu krize zastavila provoz na podzim 1930, v roce 1932 byla zlikvidována. Tehdy zanikla i lesní železnice.
Úzkokolejka stoupala od nákladiště východním zalesněným svahem. Těleso zde je dost zničené pohyby půdy, jen v jednom místě jej drží nízká opěrná zeď. Na otevřeném svahu nad Krásným Brodem se obrací k severu a další cesta mezi stromy vypadá na příjemnou procházku. Ovšem velmi brzy se trasa změní v neprostupnou džungli a takto pokračuje pod lesem kolem Rokytovců. Následně zabíhá do dvou bočních údolí a zdejší obrázek se potom ještě vícekrát opakuje: v závěru údolí se těleso stáčí zpět vysokým náspem, rozježděným těžkou lesní technikou, s malým betonovým propustkem. Přes další zarostlý úsek se trasa dostává až k silnici na Malou Poľanu. Hlavní trať lesní železnice silnici překročila, obešla kopec z jihu a dosáhla svého nejvyššího bodu, kde se nacházel triangl na otáčení lokomotiv. Následující kilometry trasy klesají po lesních svazích, převážně jako často, jindy málo používaná cesta, klikatící se všemi údolíčky, dva dřevěné mosty na tomto úseku dávnou nejsou.
U vesnice Havaj téměř neznatelná trasa v otevřeném terénu přechází do bočního údolí a posléze se dostává až na úroveň silnice. Drážka zde překračovala silnici i potok a stoupala po opačné straně než silnice. Obec Bystrou obcházela ze západu, ve svahu je dosud nepříliš patrná linie skrz záhumenky. Za vsí se trať přehoupla přes místní rozvodí a opět klesala. Závěrečné kilometry trasy opět většinou zmizely v cestách, čekají zde další strže bez mostů a rovněž několikeré přerušení loukami. U Repejova se těleso stáčí na východ do údolí potoka Boršovec a zakrátko je šikmo odkrojeno cestou stoupající do údolí. Zhruba v místě ukončení lesní železnice, ale několik metrů nad její úrovní, je cesta rozšířená pro otáčení nákladních aut. Po úzkokolejce nezůstaly žádné stopy, jedna připomínka dřívějších časů zde přece jen stojí – stará železná lávka přes potok. Cesta po ní nikam nevede, leda do náspu, který se zvedá hned za lávkou.

Jaroslav Přibyl, Tulák po drahách č. 5/4. I. 1998

Havaj - Repejov
17.12.1925 vykonaná verejsprávna pochôdzka LŽ Poľana-Havaj 11 km dlhej s bezvadným výsledkom. Stavebné povolenie bolo povolené výnosom MŽ č.1392/1926.
8-10.3.1927 vykonaná verejnosprávna pochôdzka LŽ Havaj-Repejov (km 20,795-30,115) s bezvadným výsledkom.
12.3.1927 vykonaná technicko-policajná pochôdzka úzkorozchod. LŽ Poľana-Havaj (9,795-20,795) firmy "Konzorcium pre zúžitkovanie dreva pri banke stavebnej živnosti v Prahe" s priazdnivým výsledkom.

(Věstník pro železnice a plavbu, 1925-28, sign. v UKn 19B2911, 19B607)

Hospodárska situácia Medzilaboriec a okolia bola pred 1. sv. vojnou veľmi zlá. Väčšina pasienkov a lesov bola v rukách grófov Andrášiovcov a plzenského továrnika, baróna dr. K.Škodu (vlastnil v okolí Medzilaboriec majetok s rozlohou 17561 ha v 34 katastrálnych územiach obcí. Priemysel prakticky neexistoval, preto jediným reprezentantom bola píla za železničnou stanicou, ktorá sa začala stavať v roku 1921 a čiastočná prevádzka začala o rok neskôr.

Medzilaborce (Informačný bulletin: Vihorlat Medzilaborce 1958-1983, Východoslovenské vydavateľstvo, Košice 1983)

Odkazy:

Strana vytvorená / Site created : 06-III-2000 Posledná aktualizácia / Last update : 22-III-2004	( http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h542.htm )