Úzkokoľajná železnica
Horná Štubňa - Špičák

Horná Štubňa a úzkokoľajná železnica v kameňolome

Najstarším priemyselným podnikom v obci Horná Štubňa bol kameňolom, ktorý patril pod správu Stredoslovenských kameňolomov a štrkopieskov, národný podnik Žilina, s pomenovaním Výrobňa Horná Štubňa. Založený bol v roku 1925, koncesná listina na prevádzanie živnosti však bola vydaná až roku 1936 staviteľovi Dr. Ing. Antonovi Bugaňovi z Ružomberka. Nachádzal sa v oblasti andezitového masívu vrchu Špičák (Spitzenberg, 968 m.n.m) na východnej strane obce. Andezit z lomu sa začal naplno využívať na výstavbe železničných a cestných tunelov a mostov a to hlavne pri stavbe železnice Diviaky – Banská Bystrica . V tomto období postavili úzkokoľajnú železnicu spolu so zvážnicou a nakladaciu rampu s vlečkou pre nakladanie do železničných vozňov pri tejto novej železnici.
Expedícia andezitu sa prevádzala tak, že sa vozíky spúšťali po spáde úzkokoľajnej železničky a tieto drevenou brzdou na súkolí podvozku vozíka brzdil robotník, tzv. brzdár. Keď vozíky došli k zvážnici, spúšťali ich dolu po nakladaciu rampu na lane. Zároveň pri spúšťaní plného vozíka prázdny bol ťahaný hore. Prázdne vozíky od vrcholu zvážnice k zásobníku drviarne, prípadne až k lomu ťahali kone, neskôr mala lokomotíva. V lome pracovalo len v priaznivej dobe sezónne najviac 50 – 70 pracovníkov. Teda práca bola riadená podľa odbytových možností a uzavretých zákaziek.
Roku 1945 bol kameňolom daný pod národnú správu, pretože dovtedy bol vlastníctvom občanov nemeckej národnosti z obce Horná Štubňa a po oslobodení bol skonfiškovaný, v roku 1948 bol začlenený do Slovenského kameňopriemyslu.
Po znárodnení postupom času sa začalo s mechanizáciou. Boli dodané nové bagre s väčším obsahom lyžice, taktiež vibračný triedič. V roku 1960 sa začalo s jeho prevádzkou. Roku 1964 bolo presunuté nakladanie do stanice Horná Štubňa a zrušila sa posledná časť úzkokoľajky. Za účelom lepšej prepravy bola už v roku 1955 vybudovaná príjazdová cesta do lomu. A tak koncom 60-tych a v 70-tych rokoch celá ťažba sa prepravovala cez obec, čo bolo z hľadiska bezpečnosti a hygieny neúnosné. Tým viac bola na mieste požiadavka obce a občanov o vybudovanie cesty mimo dediny. Podľa geologického prieskumu sa zistilo, že vo vrchu Špičák sa nachádza 2 milióny ton andezitu, takže pri dvojsmennej prevádzke sa rátalo s výrobou 180 – 200 tisíc ton.
Definitívny koniec výroby štrkov na úpravu ciest a železníc, koniec ťažby nastal v roku 1979.

(Oľga Šándorová, Ľudovít Frindt: Horná Štubňa, MNV Horná Štubňa, Tlačiareň SNP Martin 1990)

ÚZKOKOLEJKY NA ŠTUBŇANSKU

Pokud se někomu nezdá termín Štubňansko, vězte, že to je uměle vytvořený název oblasti na Slovensku pro potřeby dnešních dráhařských toulek. Místně by se asi řeklo horní Turiec plus přilehlá údolí a svahy Kremnických vrchů, Velké Fatry a Žiaru. Pojmenování Štubňansko je ovšem velmi výstižné, obce Dolná a Horná Štubňa leží v centru vymezené lokality a každá z nich je spojená s jednou úzkokolejkou. Navíc obě patří k významným místům meziválečné historie (a ještě kousek války) budování nových železničních tratí. Do stanice Horná Štubňa složitě zaústila trať z Handlové, otevřená roku 1931. Letos oslaví kulatých 70 let! O něco méně, 60 let, jsme si v minulém roce připomněli u nejnákladnější tratě ČSD, z odbočky Dolná Štubňa do Banské Bystrice.

Úzkokolejka lomu u obce Horná Štubňa
Tato drážka rovněž souvisí se stavbou trati Banská Bystrica – Dolná Štubňa. Pro výstavbu bylo potřeba velké množství kamene a proto bylo v okolí budoucí tratě otevřeno několik kamenolomů. Andezitový lom Steinhürdel vznikl východně od Horné Štubně, pod výběžkem Kremnických vrchů dnes zvaného Hyrdel. Od lomu postavená úzkokolejka o délce asi 1,7 km končila ve svahu nad tratí. Se stavební drážkou v údolí byla pravděpodobně spojená lanovkou, dodnes patrné nákladiště u normálněrozchodné trati zřejmě sloužilo až po roce 1940. Kámen v lomu se těžil ještě dlouho potom, drážka zanikla asi v 50. letech.
Kde najdeme zmíněné nákladiště? U tratě v km 37,2 se nachází zbytek rampy a směrem k Čremošnému dřevěné zarážedlo někdejší kusé koleje. Vlečka z trati odbočovala směrem k Horné Štubni, kde se dobře znatelné těleso rozšiřuje pro dvě koleje a zase zužuje, nechybí několik pražců. Konec je označen klasickou čtvercovou deskou postavenou na rohu "Posun zakázán", kdysi nepochybně modrou, dnes však totálně zrezivělou. Úzkokolejka začínala na rampě, odkud pokračuje násep doprava a kdo by snad byl na pochybách, pražce i s hřeby jej přesvědčí! Vzápětí se odstraní poslední nejasnost, totiž spojení s drážkou do lomu probíhající kdesi vysoko v úbočí. Najednou těleso nabere úhel a míří šikmo do svahu – byla tu svážnice! Situace se však znepřehledňuje, neboť hned po prvních metrech svážnice chybí most(!) přes potůček tekoucí zpod Hyrdelu a místo je dost zarostlé. Dál a výš v lesním svahu je nakloněná rovina svážnice dobře zachovalá, s několika pražci, porostlá jen býlím, asi 200 metrů dlouhá. Vystoupá až k ostré zatáčce vrstevnicové cesty – trase drážky do lomu.
Pokračování do lomu je v trase cesty doprava. Naštěstí cesta klesá a za zatáčkou se vlevo v odřezu vyloupne stoupající těleso úzkokolejky. S trochou štěrku, pod stromy v lese není téměř zarostlé, i zde se občas vyskytne pražec. Třímetrovým náspem s propustkem překoná občasný tok a hned po padesáti metrech druhý. Z lesa vychází v úrovni terénu, následuje delší přímý úsek s výhledem na H. Štubňu a horami obklopený závěr Turčianské kotliny. V křižující cestě zůstaly zapomenuty dva pražce, další jsou v cestě do lomu, po její levé straně stojí zbytky betonové konstrukce, kde mohla být násypka. Betonová konstrukce je patrná i z trati na Horní Štubňu, vlastní lom nikoliv, jelikož je skrytý za neporušeným západním svahem. Vstup do opuštěného kamenolomu je z jihozápadního rohu, dno jámy je zatopené.

(Jaroslav Přibyl, Tulák po drahách č. 22/28. VII. 2001)

Odkazy/Links:

Strana vytvorená / Site created : 07-IV-2000 Posledná aktualizácia / Last update : 31-III-2004	( http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h467.htm )