LESNÁ ŽELEZNICA
Žornavý - Záhorb - Stužice - Príkry

Úzkorozchodná železnica (760 mm) celkovej dĺžky 27 km s maximálnym stúpaním 100 o/oo a minimálnym polomerom oblúku 35 m bola v réžii Štátnych lesov a statkov postavená v rokoch 1924 - 1926, niektoré jej odbočky boli dokončované i v nasledujúcich rokoch. Píla pri železničnej stanici Žornavý bola postavená v roku 1927.
Železnica začínala pri píle v blízkosti železničnej stanice Žornavý, viedla údolím Uhu v súbehu s normálnerozchodnou železnicou směr Užok. Pri osamelej zastávke Záhorb trať odbočila na severozápad do neschodného údolia Stužice, cez Starú a Novú Stužicu a končila v pralese juhozápadne od vrcholu Kremenca. Koncový úsek leží na území Slovenska, kde sú zbytky železničného telesa ešte viditeľné. Odbočky z trate viedli do do údolí Bystrého, Paporotného (odbočka v km 7,5 hlavnej trate, dĺžka 2,0 km) Židovského (odbočka v km 0,6 predchádzajúcej odbočky, dĺžka 0,7 km) a Tichého potoku s pod Ravku. Druhá vetva železnice (dlhá asi 5 km) viedla rovnako pozdĺž trate ČSD, ale opačným smerom a odbočila na západ do Panského lesa, kde stúpala hlbokým a neschodným údolím Žornavského potoku do výšky cca 700 m. n. m. - pozri mapa 10.

1. VII. 1930 železnicu prevzalo Ministerstvo národnej obrany, neskôr tu ČSD vykonávali dozor. Z rušňov, tu jazdiacich sú známe konkrétne údaje o 4 strojoch:

Železnica patrila do správy RŠLS Užgorod, preto tu jazdiace rušne i v zozname pri železnici 4. 1. 9.

Okrem rušňov vlastnila železnica v roku 1937 i tri drezíny; dve typu T 4 a jednu T 2, 54 nákladných vozňov, 4 vozne pracovné a 1 obytný.

( Zdroj / Source: 136 )

LESNÍ ŽELEZNICE POD KREMENCEM

Za zdejší zrušenou lesní železnicí se můžeme vydat buď přímo z Nové Sedlice po červené značce nebo pokračováním od konce předcházející úzkokolejky okružní cestou po téže značce po hraničním hřebenu. Při této cestě dojdeme až na nejvýchodnější bod Slovenska, na slovensko-polsko-ukrajinské trojmezí na hřbetu Kremence. Přímo na kótu 1221 metrů nad mořem se ze slovenského území nedostaneme, jelikož samotný plochý vrchol leží na polsko-ukrajinské hranici asi 200 metrů od trojmezí. Vyvrcholení celé cesty se však stejně ukrývá dole, v hlubokém údolí Stužické rieky. Trasu druhé lesní železnice není možné minout, najde ji každý pozorný cestovatel ať z toho či onoho směru. Červená značka u potoka totiž vede několik desítek metrů přímo ...

Jaroslav Přibyl, Tulák po drahách č. 11/17. IV. 1999

Odkazy:

Strana vytvorená / Site created : 06-II-2000 Posledná aktualizácia / Last update : 22-III-2004	( http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h547.htm )