Historický
přehled vývoje železnic v Československé republice
Jan Hondl
Podle privilegia, vydaného 7.
září 1824 pro stavbu "Dřevěné a železné silnice mezi
Vltavou a Dunajem", došlo v letech 1825-1832 k vybudování
prvé koněspřežní dráhy. Byla to vedle prví železnice v
roce 1825 v Anglii z Darlingtonu do Stocktonu, vybudované hned
od počátku pro pohon parní, v té době jediná evropská,
veřejné dopravě sloužící dráha železná. Záhy na to
přibyla další koněspřežní dráha, vybudovaná v letech
1828-1831 podnikatelem vodních staveb Lannou, spojující Prahu
s Lány; dráha tato, vycházející
z Brusky a vedoucí do krajiny bohaté lesy, měla zprvu
sloužiti přepravě uhlí a dříví z Křivoklátských lesů,
stala se později v některých částích své trasy základem
Buštěhradské železnice. První železnicí s parním pohonem
na území Československé republiky
byla bývala dráha císaře Ferdinanda, vybudovaná na podklade
privilegia ze dne 4. března 1836 soukromou společností, a to
trať z Vídně přes Břeclavu do Brna, jež byla veřejné
dopravě odevzdána dne 7 července 1839. První železniční
stavby na území Československé republiky provedeny byly
tudíž výhradně soukromým kapitálem. Státní správa
bývalého Rakouska vyhradila si sice kabinetním listem z 25,
listopadu 1837 právo ....
Snahou Československé železniční státní správy jest
doplniti železniční sítě tak, aby se dosáhlo vhodného
nového spojení Moravy se Slovenskem a aby doplněna byla i
síť železniční na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Dalekosáhlý stavební program v tomto směru ministerstvem
železnic vypracovaný byl pojat do zákona ze dne 30. března
1920 č. 235 o stavbě nových železničních drah na státní
útraty. Zákonem tím byla vláda zmocněna, aby provedla stavbu
těchto železnic na normálním rozchodu: Handlová-Horní
Štubňa, Červená Skala-Margecany, Slivnická Nová
Ves-Třebišov, Užhorod-Mukačevo, Mukačevo-Bílki-Huszt,
Vsetín-Bilnice-Brumov, Veselí nad Mor.-Nové Město,
Krupina-Zvolen, Jablonica-Plavecký Sv. Mikuláš, Myjava-Brezová,
Podolínec-Orlov, Tvrdošín-Polhora, Karvín-Trlíčko-Těšín,
spojku u Žabokrek a konečně dráhu sprostředkující
výhodné spojení se severním Slovenskem.
Finanční prostředky státu nedovolují však pokračovati ve
výstavbě těchto drah rychlým tempem a proto byl doposud
proveden jen malý úsek tohoto programu, t. j. trať ze Zvolenu
do Krupiny. Výstavbu tratí z Veselí n./M. do Nového Mesta n.V. a ze Vsetína do Bílnice –
Brumova bude pravděpodobně dokončena v r. 1927-1928.
Pro úplnost jest nutno
zmíniti se ještě o zákoně ze dne 22. pros. 1920 č. 690 o
převzetí soukromých železnic do správy státní, na jehož
podkladě byly převzaty do státního provozu dnem 1 ledna 1921
Košicko-Bohumínska dráha, dnem 1. ledna 1925 Frídlandské
okresní dráhy a dnem 16.
ledna 1926 Hustopečská místní dráha.
V akci postátňovací byl proveden výkup dráhy ...
(Ročenka státních a soukromých drah republiky Československé pro rok .....)
Majetkové a prevádzkové pomery na pohraničných tratiach ČSD
Po 2. sv. vojne vcelku bez výnimky pri tratiach ČSD platí,
že majetková hranica medzi (býv.) ČSD a cudzou žel. správou
je v mieste, kde št. hr. križuje žel. trať. Prevádzka je
obvykle zaisťovaná len jednou zo žel. správ.
Značne odlišne to však bolo v r. 1918 - 1938. Vtedy
zďaleka neplatila rovnica majetková hranica = št. hranica. Po
rade nejasností sa majetkové pomery ustálili v r. 1928, od tej
doby zostalinezmenené až do jesene 1938.
Prehľad majetkových a prevádzkových pomerov za 1.
republiky preto prináša tento článok. Sú tu uvažované
všetky miesta, kde hranica križovala žel. trať, s výnimkou
neverejných tratí.
V textu sú zásadne pužívané súčasne používané
názvy sídiel, s výnimkou tratí na Podkarpatskej Rusi, ktoré
sú uvedené v podobe, aké boli medzi svet. vojnami.
prechod | úsek | majetok | prevádzka |
Skalité - Zwardoń | Skalité - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Zwardoń | ČSD | ČSD | |
S. Hora - Podczerwone | S. Hora - št. hr. | PKP | PKP |
št. hr. - Podczerwone | PKP | PKP | |
(Plaveč -) Čirč - Leluchow (- Muszyna) | Čirč - št. hr. | súkr. železnica | ČSD |
št. hr. - Muszyna | súkr. železnica a PKP | ČSD | |
(Medzilaborce -) Palota - Łupków | Medzilaborce - št. hr. | ČSD | PKP (medzin. vlaky) |
št. hr. - Łupków | PKP | PKP | |
Medzilaborce - Łupków (mimo tunel) | neurčené | len v r. 1945 - 6 | |
Łupków - Cisna | PKP (lesná železnica, krátka peáž cez ČSR. Po dohode v júni 1938 došlo k drobnej zmene hraníc,trať potom viedla len po území Poľska) |
PKP | |
Slov. N. Mesto/Borša - Sátoráljaújhely | Slov. N. Mesto/Borša - št. hr. | ČSD | MÁV |
št. hr. - Sátoráljaújhely | MÁV | MÁV | |
Kechnec - Hidasnéméti | Kechnec - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Hidasnéméti | MÁV | ČSD | |
Turňa n/Bodvou - Hidvégardó | Turňa n/Bodvou - št. hr. | súkr. železnica | MÁV |
št. hr. - Hidvégardó | súkr. železnica | MÁV | |
Lenartovce(/Abovce ?) - Bánréve | Lenartovce(/Abovce ?) - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Bánréve | ČSD | ČSD | |
Šiat.
Bukovinka - Somoskőújfalu (- Salgótarján) |
Šiat. Bukovinka - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Salgótarján | MÁV | ČSD | |
Kalonda - Ipolytarnóc | Kalonda - št. hr. | ČSD | súkr. železnica (!) |
št. hr. - Ipolytarnóc | súkr. železnica | súkr. železnica | |
Nógrádszakál - Bušince (- Malé Straciny) |
postavené v r. 1951 | ČSD | ČSD |
Šahy - Hont (- Drégelypalánk) | Šahy - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Drégelypalánk | MÁV | ČSD | |
Štúrovo - Szob | Štúrovo - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Szob | MÁV | ČSD | |
Komárno - Komárom | Komárno - št. hr. | ČSD a MÁV | MÁV |
št. hr. - Komárom | MÁV | MÁV | |
(Petržalka -) Janíkov dvor - Rusovce zast. (- Rajka) |
Petržalka - št. hr. | ČSD | súkr. železnica (!) |
št. hr. - Rajka | súkr. železnica | súkr. železnica | |
Petržalka - Kittsee | Petržalka - št. hr. | ČSD | ÖBB |
št. hr. - Kittsee | ÖBB | ÖBB | |
Petržalka - Berg (- Wolfsthal) | Petržalka - št. hr. | súkr. železnica | súkr. železnica |
št. hr. - Berg | súkr. železnica | súkr. železnica (išlo však o 2 rôzne spoločnosti, vzájomná hranica do r. 1935 v Kopčanoch, potom na št. hr.) |
|
Dev. N. Ves - Marchegg | Dev. N. Ves - št. hr. | ČSD | ČSD |
št. hr. - Marchegg | ÖBB | ČSD | |
Dev. Jazero - Marchegg | Dev. Jazero - št. hr. | neurčené | po r. 1918 bez prevádzky |
št. hr. - Marchegg |
Tulák po drahách 12/7. VII. 1999 (krátené)
V texte nie sú uvedené prechody Pribeník - Zemplénynagárd , Abovce - Bánréve , Pastovce - Nagyborzsony a Záhorská Ves - Angern .
Železničná prevádzka v poľskom zábore ČSR
Jeseň 1938 bola pre vtedajšiu ČSR veľmi ťaživá. K
záboru Sudet a južného Sllovenska prispelo svojou troškou do
mlyna i Poľsko, ktoré obsadilo Těšínsko. Do jeho moci sa tak
dostalo územie od Bohumínu cez Č. Těšín a Třinec k
Jablunkovskému priesmyku.
V tejto oblasti sa nachádzalo i nezanedbateľné
množstvo žel. tratí, ktoré pochopiteľne prevzali do svojej
správy PKP . Presný obraz
prevádzky poskytuje letný cest. por. PKP 1939, kt. vstúpil do
platnosti 15. V. 1939.
Bohumín - Čadca
Táto trať bola vedená ako č. 331 Bogumin - Čadca
(Čadca bola i vtedy slovenská). Bola tu pomerne rušná
prevádzka. Najčastejším spojením tu bolo 12 párov os.
vlakov Bogumin - Jablonkow (Bohumín - Jablunkov), doplnené
jedným párom ...
Čadca - Zwardoń
Poľskom bola zabraná tiež prakticky celá trať
Čadca - Zwardoń, pričom Čadca ...
Suchá Hora - Podczerwone
Poľsko "odkuslo" i kúsok Oravy a na poľské
územie sa dostala ...
Vyššie popísaný stav nemal príliš dlhé trvanie. Cest. por. síce optimisticky hlási, že "7. X. vstúpi do platnosti zimný cest. por., kt. bude platiť do 18. V. 1940", ale ako všetci vieme, do Poľska vstúpilo o niečo skôr niečo iné, prevádz. situácia potom je ale už námetom na iný článok ...
Richard Bílek, Tulák po drahách 13/11. IX. 1999 (krátené)