Železničné správy z tlače 20050628

Okolo sto ľudí sa dnes previezlo parovlakom
(SITA) BRATISLAVA 19. 6. 2005 - Okolo sto ľudí sa dnes krátko po 11:00 vydalo z bratislavského Múzea dopravy na výlet
historickým parným vlakom po hlavnom meste. Akciu zorganizovalo Bratislavské kultúrne a informačné stredisko v spolupráci so
Železnicami SR a Klubom priateľov histórie železničnej dopravy v rámci Kultúrneho leta v Bratislave.
Historická výprava sa začala prehliadkou starých dopravných prostriedkov, železničiarskych uniforiem a historických
fotografií Bratislavy v múzeu dopravy. Potom sa už cestujúci usadili na drevené lavice historického vláčika a za zvukov
trúbky sa začal výlet. Z Hlavnej stanice si to parovlak namieril cez 592 metrov dlhý tunel do Lamača. "Môžete výskať, kričať,
že sa bojíte, ale nech počujem pusinky," zažartoval moderátor akcie Ivan Kožehuba pred vjazdom do tunela. V Lamači prepojili
lokomotívu a vlak si to nasmeroval cez Nové Mesto a Prístavný most do Rusoviec.
Počas 70 kilometrov dlhej cesty sa cestujúci dozvedeli napríklad prečo sa Most pri Železnej Studienke volá Červený. Šašo s
trúbkou a harmonikou dotváral atmosféru. Okolo 14:00 sa skončila historická jazda v Areáli rušňovského depa Bratislava
východ. Návštevníci tu mohli obdivovať ručné, parné a motorové čerpadlá, povoziť sa na ručnej a motorovej drezine, či parnej
lokomotíve s menom Uhranka 1908. Tí odvážnejší si sami mohli vyskúšať riadenie. Návštevníci sa mohli tiež povoziť na točni,
či pozrieť si opravu starej lokomotívy. Všetky ich otázky rád zodpovedal moderátor podujatia. Výprava do histórie sa skončila
jazdou historickým autobusom z roku 1970 na zastávku MHD v Rači. Ďalšie jazdy detským parovlakom sa uskutočnia v sobotu 16.
júla a v sobotu 27. augusta.

ZSSK zvýhodňuje prepravu bicyklov v letnej sezóne
(TASR) Bratislava 19. 6. 2005 - Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK), a. s., zjednodušuje počas letnej sezóny prepravu
bicyklov vo vnútroštátnej a medzinárodnej preprave. TASR o tom informoval hovorca ZSSK Miloš Čikovský.
V termíne od 1. júna do 25. septembra tohto roka si môžu cestujúci vo vybraných osobných vlakoch prepraviť svoj bicykel
zadarmo. Týka sa to vlakov, ktoré premávajú na úsekoch Košice - Plešivec, Prešov - Plaveč, Žilina - Trenčín, Žilina - Rajec,
Kraľovany - Trstená, Bratislava - Malacky a na úseku Bratislava - Kvetoslavov.
"Cestujúci si môže vziať bicykel do vlaku, kde si ho odloží vedľa seba do uličky tak, aby nezavadzal ostatným cestujúcim,"
vysvetlil Čikovský. V ostatných vlakoch ZSSK môžu cestujúci využiť zjednodušenú prepravu bicyklov alebo pojazdnú úschovňu
batožín.
Zjednodušená preprava je možná vo všetkých vlakoch osobnej prepravy, okrem Inter City (IC) a Euro City (EC) vlakov, ktoré sú
označené piktogramom bicykla. Vo vlakoch bez tohto označenia si cestujúci môže bicykel odložiť iba v prvom alebo poslednom
vozni. Zjednodušená preprava bicyklov je umožnená aj na Tatranských elektrických železniciach (TEŽ).
V prípade, že cestujúci chce využiť pojazdnú úschovňu batožín, naloží si bicykel do služobného vozňa. Pojazdná úschovňa je vo
všetkých vlakoch, vrátane IC, ktoré sú označené piktogramom kufríka. Cestujúci si musí zakúpiť batožinový lístok s miestenkou
na bicykel, ktorá je v jeho cene. Rozdiel oproti zjednodušenej preprave spočíva aj v tom, že v pojazdnej úschovni za bicykel
zodpovedá ZSSK, kým v prvom prípade sám cestujúci.
Zjednodušenú prepravu bicyklov možno využiť aj v medzinárodnej železničnej doprave. Medzinárodný cestovný lístok na bicykel
akceptuje Česká republika (ČR), Luxembursko, Nemecko, Dánsko, Maďarsko, Holandsko, Rakúsko, Švajčiarsko, Belgicko a SR. Tento
druh prepravy je povolený vo všetkých vlakoch, ktoré sú na to určené a sú označené piktogramom bicykla.
Naloženie, preloženie a následne vyloženie bicykla si vo vnútroštátnej i medzinárodnej preprave cestujúci zabezpečuje sám.

ČKD Vagonka letos dodá Českým drahám další čtyři příměstské vlaky
(ČTK) OSTRAVA 19. 6. 2005 - Ostravská společnost ČKD Vagonka dodá letos Českým drahám další čtyři příměstské vlakové
jednotky. Umožní to úvěr 45 milionů eur (asi 1,35 miliardy korun) od nadnárodní společnosti pro financování kolejových
vozidel Eurofima. Příští rok by měly dodávky ČKD Vagonka pro ČD pokračovat. ČTK to řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Záruku
na úvěr poskytla vláda, ještě ji musí schválit Poslanecká sněmovna.
Management ČKD Vagonka před rokem vyhlásil, že se musí zvýšit počet jednotek pro ČD z dřívějších tří na pět ročně, aby podnik
nemusel propouštět. "Finanční prostředky od Eurofimy mají přímý dopad na zaměstnanost minimálně 600 až 700 kvalifikovaných
pracovníků v regionu Ostravska," vysvětlil generální ředitel ČKD Vagonka Miroslav Kupec. Firma zaměstnává asi 350 lidí,
zakázka ale pomáhá udržovat pracovní místa i u dodavatelských firem.
České dráhy využívají 16 příměstských jednotek z ČKD Vagonka. Vozy jezdí hlavně na tratích z Prahy do Pardubic a do Berouna.
Úvěr od Eurofimy chtějí ČD použít také na část financování nákupu 26 moderních rychlíkových vozů od společnosti Siemens,
malou část půjčky použijí i na lokomotivy řady 380 od plzeňské Škody.
Akcie společnosti ČKD Vagonka, která je přímým pokračovatelem výroby osobních kolejových vozidel ve Studénce na Novojičínsku,
koupila na začátku roku Škoda Holding. Kromě vlaků pro České dráhy vyrábí Vagonka motorové vozy pro finské dráhy. Firma měla
v roce 2003 tržby 1,576 miliardy a zisk po zdanění 21 milionů Kč.

České dráhy chystají "Živá nádraží"
(ČTK) PRAHA 20. 6. 2005 - České dráhy chystají modernizaci desítek nádražních budov ve významných českých a moravských
městech. Dráhy je zmodernizují a poté dlouhodobě pronajmou obchodníkům. Projekt se nazývá Živá nádraží, píše dnešní Mladá
fronta Dnes.
"Do konce letošního roku chceme odstartovat program modernizace 60 vybraných nádraží prostřednictvím privátního kapitálu a
následných pronájem komerčních prostor," uvedl generální ředitel drah Josef Bazala. Nádraží jsou podle něj již vybrána a nyní
se zpracovávají projekty. "Myslím, že asi 20 by jich mělo být odstartováno v červenci, zbytek postupně do konce letošního
roku," dodal.
Projekty by měly být podobné tomu z pražského hlavního nádraží, které má výměnou za třicetiletý pronájem proměnit v nákupní
centrum italská společnost Grandi Stazioni. Projekt Živá nádraží má nejen pomoci zlepšit technický stav budov, ale i
maximálně využít komerční prostory a pozemky.
Seznam měst, jejichž nádraží se dočkají modernizace, už je podle deníku předběžně uzavřen. Půjde hlavně o místa na
modernizovaných železničních koridorech a významná města, například lázně. Obnovy nádraží se tak dočkají například
Františkovy Lázně, Teplice, ale i Havlíčkův brod.
Nádraží v Karlových Varech, Mariánských Lázních a hlavní nádraží v Praze získala do péče firma Grandi Stazioni. O ostatních
60 se bude soutěžit, uvedla MfD.

ŽSR dosiahli za prvé štyri mesiace zisk 69,3 mil. Sk
(SITA) BRATISLAVA 20. 6. 2005 - Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) hospodárili počas prvých štyroch mesiacov tohto roka so
ziskom viac ako 69,3 mil. Sk. V medziročnom porovnaní je tento výsledok o 225,6 mil. Sk lepší, keďže vlani v rovnakom období
vykázali ŽSR stratu vo výške 156,2 mil. Sk. Celkové výnosy spoločnosti predstavovali 5,383 mld. Sk, čo je medziročný pokles o
takmer dve percentá. Náklady ŽSR sa medziročne znížili o 5,9 % na 5,314 mld. Sk. Agentúru SITA o tom informovala hovorkyňa
ŽSR Nela Blašková.
Výška celkových záväzkov ŽSR dosiahla ku koncu apríla tohto roka hodnotu 32,239 mld. Sk, pričom bankové úvery a výpomoci
tvorili 75-percentný podiel v sume 24,26 mld. Sk. Ku koncu sledovaného obdobia evidovali ŽSR dlhodobé záväzky v objeme 2,788
mld. Sk a krátkodobé záväzky na úrovni 3,202 mld. Sk. Na celkovom objeme pohľadávok v sume 1,463 mld. Sk sa krátkodobé
pohľadávky podieľali 97,9-percentným podielom.
Medzi najvýznamnejšie aktivity ŽSR patrí v súčasnosti modernizácia železničných tratí, ktoré sú súčasťou slovenskej časti V.
eurokoridoru. V tomto roku sa už začali práce na úseku Bratislava-Piešťany v objeme približne 320 mil. eur. V druhej polovici
tohto roka plánujú ŽSR začať s modernizačnými prácami aj na úseku Piešťany-Nové Mesto nad Váhom, zatiaľ však neukončili
výberové konanie na dodávateľa, ani na výkon stavebného dozoru.

Železničnú nemocnicu v Košiciach ovládnu ľudia blízki SDKÚ
PRAVDA 22.06.2005, mj - Spoločnosť, ktorá vyhrala konkurz na prenájom Železničnej nemocnice s poliklinikou v Košiciach, ovládajú ľudia blízki SDKÚ.
Jedným zo spoločníkov vo víťaznej firme Železničné zdravotníctvo je Marianna Novotná.
Ide o manželku poslanca NR SR a kandidáta na župana v Košickom kraji za túto stranu Viliama Novotného. Ďalším je Jana
Laskovská, ktorá je zase manželkou šéfa poslaneckého klubu SDKÚ v košickom mestskom parlamente Igora Laskovského.
To sú inštitúcie, na ktoré má Dzurindova strana priamy vplyv. K cenam za prenájom sa ŽSR odmietli vyjadriť. Rovnako
nekomentovali ani to, či ďalší z uchádzačov ponúkol vyššiu sumu.
"Pokiaľ nebude celý proces uzavretý, neradi by sme tieto veci bližšie špecifikovali. Projekt Železničného zdravotníctva
Košice bol pre nemocnicu vyhodnotený ako najlepší," uviedla hovorkyňa železníc Kornélia Blašková. Ako ďalej povedala, zmluvný
vzťah ešte nenadobudol účinnosť. "Zatiaľ sme v prechodnom štádiu a čakáme na splnenie podmienok zo strany budúceho nájomcu,"
doplnila.
"Zmluvu o prenájme sme podpísali v marci, účinnosť však nadobudne, až keď získame potrebné licencie a uzavrieme príslušné
dohody. To by mohlo byť do konca septembra," potvrdil túto skutočnosť tretí zo spoločníkov vo víťaznej spoločnosti Andrej
Gritters, ktorý v minulosti pracoval ako primár na anestéziologicko-resuscitačnom oddelení železničnej nemocnice. V
spomínanom zariadení pracovala aj Jana Laskovská.
Podľa Blaškovej musí budúci nájomca do šiestich mesiacov získať licenciu MZ SR o poskytovaní zdravotnej starostlivosti,
poverenie MDPT SR na posudzovanie zmyslovej a zdravotnej spôsobilosti pre prácu na dráhe a musia byť takisto podpísané zmluvy
so zdravotnými poisťovňami. Za hlavný dôvod prenajatia nemocnice označila úsporu nákladov a snahu venovať sa hlavne
prevádzkovaniu železničnej dopravnej cesty. Nemocnica podľa hovorkyne vlani vyprodukovala stratu 73 mil. Sk, čo bolo o 18
mil. Sk viac oproti predpokladom. Železnice však v nedávnej minulosti investovali desiatky miliónov do jej modernizácie.
V súčasnosti v nej pracuje 334 ľudí. Tí sú až do nadobudnutia účinnosti nájomnej zmluvy stále zamestnancami železničnej
nemocnice. "Nový nájomca sa v zmluve musel zaviazať, že všetky pracovnoprávne záväzky prevezme," konštatovala Blašková. Na
otázku, či súčasťou zmluvy je aj prednostné právo na jej odkúpenie v prípade, že by sa železnice rozhodli zariadenie
odpredať, odpovedala záporne. "Prenájom a uzatvorenie uvedených zmlúv bude na 5 rokov s možnosťou opcie na ďalšie päťročné
obdobie. Ak by sa ŽSR v budúcnosti rozhodli predať zdravotnícke zariadenia, predpokladáme, že by prebehla otvorená súťaž v
zmysle platnej slovenskej legislatívy. Súčasní nájomcovia však nebudú v takejto situácii uprednostnení," dodala.

J&T rokuje o kúpe lanoviek
Železnice sú ochotné Tatranské dráhy predať, o cene sa zatiaľ nehovorilo
Pravda 22.06.2005, Morháčová Jana, BRATISLAVA - Štyri tatranské lanovky by mali prejsť natrvalo zo štátnych železníc do súkromných rúk. Investorská spoločnosť J&T, ktorá si lanovky doteraz prenajímala, začala rokovať so železnicami o odkúpení celých Tatranských lanových dráh. Do majetku patrí zubačka zo Starého Smokovca na Hrebienok, štvorsedačka z Lomnice na Skláňate Pleso, ako aj dve visuté lanovky vrátane lanovky na Lomnický štít.
"Máme vôľu odpredať tento majetok. Zatiaľ sa však ešte o žiadnej konkrétnej sume nehovorilo, " uviedol Miloš Čikovský,
hovorca Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK), ktorá ako jedna z nástupníckych železničných firiem vlastní lanovky.
"Chceli by sme lanovky odkúpiť. Naše aktivity v Tatrách predstavujú investíciu do dvoch miliárd korún a chceme investovať aj
do lanoviek, potrebujú to. Kým nie sú naším majetkom, je to problematické," doplnil hovorca J&T Maroš Sýkora.
Investorská skupina už predstavila plány na obnovenie a rozšírenie lyžiarskeho strediska. Cieľom J&T je aj vybudovanie veľmi
kvalitnej zjazdovky od Lomnického sedla až po Tatranskú Lomnicu. Celkovo plánuje investor do lyžiarskej infraštruktúry
investovať jednu miliardu korún.
Podľa Čikovského účtovná hodnota Tatranských lanových dráh bola pred rokom a pol okolo 200 miliónov korún. "V súčasnosti tá
hodnota môže byť vyššia, pretože pri delení železníc sa znova ohodnocoval majetok," doplnil Čikovský.
Investorská skupina J&T si prenajala lanovky od začiatku roka 2004, pričom súhlasila, že zaplatí každý rok 30 miliónov korún.
Kým boli lanovky v majetku aj v prevádzke železníc, dosahovali ročné tržby 100 až 120 miliónov korún. V luku 2002
vyprodukovali zisk 21 miliónov korún.
Železnice zdôvodňovali prenájom vyššími príjmami, ako keby lanovky' aj prevádzkovali. Dohoda medzi železnicami a J&T hovorila
o prenájme na 5 rokov s právom na predĺženie o ďalších 5 rokov, ako aj s predkupným právom.
Investičná skupina J&T v súčasnosti zdôrazňuje, že lanovky sú v zlom technickom stave a na konci životnosti. Železnice zasa
upozorňujú, že možnosti lanoviek na tvorenie zisku sú vyššie, ako sa zdalo v minulosti. Za poslednú zimnú sezónu v prevádzke
J&T lanovky zvýšili počet cestujúcich o 20 percent.
"Peniaze, ktoré získame z predaja, chceme využiť na zvýšenie našej majetkovej účasti v Európskej spoločnosti na financovanie
železničných koľajových vozidiel s názvom Eurofima," vysvetlil Čikovský. Táto spoločnosť sa špecializuje na výhodné úvery pre
európske železnice na vozový park. "Potom by sme mohli od budúceho roka vo väčšom objeme získať výhodné pôžičky bez vládnej
záruky na nové vagóny," doplnil Čikovský. V súčasnosti má Železničná spoločnosť Slovensko v Eurofime polpercentný akcionársky
podiel v hodnote asi 220 miliónov korún.
Minulý rok inštitúcia požičala- železniciam napríklad takmer 170 miliónov korún na obnovu starých vozňov.

Dohoda ZSSK a J&T
* prenájom na 5 rokov s právom predĺžiť na ďalších 30 rokov
* každoročne dostanú železnice 30 mil. Sk bez ohľadu na návštevnosť
* J&T má predkupné právo, ak sa železnice rozhodnú lanovky predať Tatranské lanové dráhy
* Pozemná lanová dráha: Starý Smokovec -Hrebienok
* Kabínková lanová dráha: Tatranská Lomnica -Skalnaté Pleso
* Visutá lanová dráha: Skalnaté Pleso - Lomnický štít
* Sedačková lanová dráha: Skalnaté Pleso - Lomnické sedlo

Modernizácia úseku Bratislava-Trnava sa navýši o 228 mil. Sk
(SITA) BRATISLAVA 22. 06. 2005 - Stavebná spoločnosť Doprastav, a.s. Bratislava bude v rámci modernizácie železničnej trate Bratislava Rača - Trnava, v úseku Svätý Jur - Pezinok, stavať mimoúrovňovú križovatku pri zastávke Pezinok v hodnote takmer 228 mil. Sk. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Železníc SR (ŽSR) Nela Blašková. Práce zahŕňajú napríklad výstavbu železničného mosta, úpravu trakčného vedenia, preložky miestnych a diaľkových káblov či rekonštrukciu osvetlenia preložky cesty.
Stavebné práce na modernizácii trate Bratislava - Trnava začalo konzorcium vedené spoločnosťou Doprastav v roku 2000. Finančné memorandum na modernizáciu tohto vyše 18-kilometrového úseku je v objeme 51,4 mil. eur, pričom 75 % z tejto sumy tvoria prostriedky z Kohézneho fondu. "Výstavba mimoúrovňovej križovatky bola zahrnutá v projekte modernizácie úseku, v Bruseli však naše požiadavky na jej financovanie z prostriedkov Európskej únie neschválili," vysvetlila Blašková. Preto museli ŽSR uzavrieť druhú zmluvu na tieto dodatočné práce, ktoré však budú financovať z vlastných zdrojov. Železnice uzavreli dodatkovú zmluvu s firmou Doprastav, ktorú vybrali v rokovacom konaní bez výzvy na súťaž. Takýto postup im podľa Blaškovej povoľuje zákon o verejnom obstarávaní, keďže Doprastav je pôvodným zmluvným partnerom na danom úseku.
ŽSR hospodárili počas prvých štyroch mesiacov tohto roka so ziskom viac ako 69,3 mil. Sk, keď celkové výnosy na úrovni 5,383 mld. Sk zredukovali náklady vo výške 5,314 mld. Sk. Medzi najvýznamnejšie aktivity ŽSR patrí v súčasnosti modernizácia slovenskej časti V. železničného eurokoridoru, na ktorý sa zatiaľ preinvestovalo približne 3,158 mld. Sk. Celkové náklady na modernizáciu slovenskej vetvy eurokoridoru pritom ŽSR odhadujú na zhruba 2 mld. eur, čo je približne 76,6 mld. Sk. Slovenská vetva koridoru je dlhá 536,2 kilometrov a zahŕňa železničnú trať z Bratislavy cez Žilinu a Košice až po Čiernu nad Tisou a končí pri štátnej hranici s Ukrajinou.

Provoz na švýcarských železnicích po třech hodinách obnoven
(ČTK) BERN/ŽENEVA 22. 06. 2005 - Ve Švýcarsku byl po více než tříhodinové výluce obnoven provoz na tamních železnicích. Prakticky všechny vlaky přestaly jezdit kvůli poruše na elektrickém zařízení, k níž došlo během večerní špičky.
Ve vagonech bylo podle odhadů zablokována až 100.000 cestujících. S odvoláním na švýcarskou železniční společnost CFF o tom informovala agentura AFP.
Provoz se obnovuje pomalu. Podle CFF není možné pustit nyní na trať všechny soupravy, které byly zablokovány, protože by mohlo dojít k přetížení sítě. Žádní cestující by však neměli zůstat odříznuti přes noc, úplný návrat do běžného provozu se ale očekává až ve čtvrtek.
Výluka vedle Švýcarska postihla provoz na tratích v sousedním německém Bádensku-Württembersku. V Rakousku byly švýcarským chaosem, který nastal v 18.00 SELČ, postiženy jen dva dálkové spoje.
Pravděpodobnou příčinou problémů, které mluvčí CFF Jean- Philippe Schmidt označil za "naprosto mimořádné", byl výpadek elektrárny v jihošvýcarském kantonu Ticino.

Vlak na bioplyn začne jazdiť v septembri
(SITA) BRATISLAVA 22. 06. 2005 - Vo Švédsku začal v týchto dňoch fungovať vlak, ktorý bude konečne ohľaduplný k životnému prostrediu. Poháňať ho totiž bude bioplyn. Nový vlak bude od septembra tohto roka jazdiť na trase medzi mestom Linkoeping a Väestervik. Pokryje tak osemdesiat kilometrov východného pobrežia. Vlak disponuje dvoma motormi na bioplyn a zmestí sa doň 54 cestujúcich. Palivo sa musí dopĺňať každých šesťsto kilometrov. Vlak dokáže vyvinúť rýchlosť 130 kilometrov za hodinu. Výrobcom novinky je spoločnosť Svensk Biogas, ktorá za jej výrobu zaplatila desať miliónov švédskych korún, čo je viac ako tridsať miliónov Sk. V súčasnosti po švédskych cestách jazdí viacero mestských autobusov na bioplyn a tisíce osobných automobilov využívajúcich zmes benzínu a bioplynu.

Hlavné budapeštianske letisko s centrom spojí železnica
(TASR) Budapešť 22. 06. 2005 - Budapeštianske letisko Ferihegy plánuje vypísať tender na dodávku vlakového prepravného systému už v budúcom roku. Premávka by sa pritom mala začať v roku 2007. Podľa zástupcu maďarského ministerstva hospodárstva Tamása Pákozdiho totiž počty pasažierov na hlavnom metropolitnom letisku čoskoro dosiahnu kritickú hranicu 10 miliónov ročne. Ich preprava cestnou dopravou sa tak stane nemožnou.
Zastupujúci šéf národných železníc MÁV Tamás Kozák dodal, že železnica spojí dva terminály letiska Ferihegy s centrom mesta. Investícia by mala byť zrealizovaná prostredníctvom verejno-súkromného partnerstva (PPP). MÁV by mal dohodu s letiskom podpísať v najbližších dňoch.

Britischer Investment-Fonds steigt bei Abellio ein
Eurailpress 22.06.2005 - Der britische Investmentfonds Star Capital Partners steigt mit 75 Prozent beim kommunalen Essener Nahverkehrsunternehmen Abellio ein und finanziert dessen Expansionskurs. Hinter Star stehen u.a. die Geldinstitute Royal Bank of Scotland und das spanische Bankhaus Santander. Im Herbst letzten Jahres hat Star den deutschen Markt entdeckt und sich bei einem Recyclingunternehmen und einem Energieversorger eingekauft.
Ende 2005 übernimmt Abellio den Betrieb von zwei Regionalbahnen im Ruhrgebiet. Ab Dezember 2007 wird Abellio für zwölf Jahre das Ruhr-Sieg-Netz betreiben. Abellio ist auch an der Westfalenbahn beteiligt, die ab Dezember 2007 für zehn Jahre das Teutoburger Wald-Netz bedient.

Samosprávne kraje si nevedia rady s dopravou
Cestný zákon nezohľadňuje vlastnícke zmeny, ktoré nastali v cestnom hospodárstve
HOSPODÁRSKE NOVINY 23.06. 2005 , Hudec Marián - Krajom chýba na financovanie prímestskej a mestskej autobusovej dopravy zhruba pol miliardy korún. Ich finančné suchoty sa zrejme ešte zvýšia, keď štát presunie pod samosprávy aj regionálnu železničnú dopravu. Malo by sa tak stať do roku 2009. Podľa riaditeľa odboru politiky cestnej a vodnej dopravy ministerstva dopravy Jozefa Tisovského na pravidelnú autobusovú aj železničnú dopravu sa regióny budú musieť pozerať ako na podnikanie, nie ako na nevyhnutnú verejnú službu. Na financovanie dopravy začnú dostávať všetky peniaze až o štyri roky.
Župy sa nevedia dohodnúť ani na jednotnom cestovnom a na zľavách, hoci tak pôvodne chceli urobiť. Podnikom Slovenskej autobusovej dopravy to robí problémy pri prekračovaní hraníc krajov. Preto tlačia na župy, aby tento problém do konca júla vyriešili. Dopravcovia nie sú ochotní niesť neprimerané finančné bremeno. Jedinou cestou sa ukazuje zvýšenie cestovného, ale keďže mnohí terajší župani budú kandidovať v jesenných komunálnych voľbách, bude to len ťažko priechodné.
Okrem toho samosprávam pribudli aj starosti s cestnou sieťou. Minulý rok prebrali od štátu takmer 14-tisíc kilometrov ciest II. a III. triedy, čo je 78,7 percenta celej cestnej siete. Mnohé sú vo veľmi zlom stave. Napríklad Žilinský kraj prevzal 1 426 kilometrov týchto ciest a až 29 percent z nich potrebuje opravu. "Do septembra by sme chceli opraviť 180 kilometrov, čo nás vyjde na 500 miliónov korún," povedal vedúci odboru dopravy a komunikácií kraja Daniel Škerda. Podobne sú na tom aj iné kraje. Banskobystrický prevzal 2 564 kilometrov ciest II. a III. triedy a z nich je podľa vedúceho odboru dopravy Milana Ozdinca 26,8 percenta v nevyhovujúcom a 1,3 percenta v havarijnom stave. "Na ich opravu budeme potrebovať 3,3 miliardy korún," dodal. Problémom je aj legislatíva. Ani cestný zákon totiž nezohľadňuje vlastnícke zmeny v cestnom hospodárstve. Doteraz túto činnosť zabezpečoval štát prostredníctvom cestných správ, ktorých bolo aj niekoľko v jednom kraji. V Žilinskom kraji by túto kompetenciu po nich mala prevziať krajská správa ciest, tá však zatiaľ neexistuje.
"Je to jeden z najstarších zákonov, veľakrát bol novelizovaný, čo ho značne skomplikovalo. Nie je do neho zapracovaná ani legislatíva EÚ," vysvetlil Ján Šedivý z Výskumného ústavu dopravného v Žiline. "Vypracovali sme pre rezort dopravy legislatívny zámer nového cestného zákona, kedy však bude schválený, nevieme," dodal riaditeľ ústavu Ľubomír Palčák. Podľa hovorcu ministerstva Tomáša Šarlušku nový cestný zákon bude najskôr pripravený na jeseň a potom pôjde do parlamentu.

Osobné autá budú konkurovať verejnej doprave.
Pri súčasných problémoch verejnej dopravy je čoraz viac ľudí odkázaných na vlastné autá. Vo väčšine nových členských krajín je zatiaľ motorizmus pod priemerom Európskej únie. Podľa Výskumného ústavu dopravného by v SR do roku 2020 pri nízkom variante malo pripadať na tisíc obyvateľov 280 osobných automobilov. V súčasnosti je na tom takto napríklad Portugalsko. Pri strednom variante na tisíc obyvateľov bude pripadať 342 áut. Tak je to dnes v Slovinsku. Pri vysokom variante by to malo byť 427 áut, čo je súčasná úroveň Francúzska, jednotlivé varianty ústav spracoval v závislosti od predpokladaného rastu HDP, cien pohonných látok, osobných automobilov a príjmov obyvateľstva.

Schweizer Züge rollen wieder
Die Schweizer Bahn kommt wieder in Fahrt. Heute morgen fuhren die Züge nach dem Totalausfall vom Mittwoch wieder fahrplanmäßig.
Eurailpress 23.06.2005 - Die ganze Nacht über seien die Züge von zusätzlichem Personal in ihre Positionen gebracht worden. Vom über zweieinhalbstündigen völligen Stillstand des Bahnverkehrs am Mittwochabend durch einen plötzlichen Spannungsabfall waren über 100.000 Reisende betroffen. Einzelheiten wurden zunächst nicht mitgeteilt. Über die Ursache der Panne wollen die SBB am heute Vormittag informieren.
Ab etwa 17:45 Uhr standen gestern im ganzen Land die Züge still. Nach Schwankungen im Stromnetz der Bahn im Kanton Tessin, die sich auf das gesamte Netz ausgebreitet haben, gab es keine andere Möglichkeit, als den kompletten Schienenverkehr still zu legen. Kurz nach 20:00 Uhr gelang es der SBB, das Hochspannungs-Stromnetz wieder in Betrieb zu nehmen und Stück für Stück auch die Unterwerke, die für die Stromeinspeisung verantwortlich sind, in Gang zu bringen.
In einer Eilaktion waren zunächst mit Dieselloks die Züge aus den zahlreichen Tunnels des Alpenlandes herausgezogen worden. Die SBB charterte im ganzen Land Busse, um die Leute von den freien Strecken abholen zu können. Der Zugverkehr von Deutschland in die Schweiz wurde an der Grenze gestoppt.
Einen solchen landesweiten Stromausfall im Bahnnetz hat es in der Schweiz noch nie gegeben.

Financování nákupu příměstských jednotek 471 prostřednictvím Eurofima dá jistotu nejméně 600 míst na Ostravsku
České dráhy, 24.06.2005 - Celkem 4 příměstské jednotky 471 v letošním roce a další v roce 2006 zakoupí České dráhy, a.s., od společnosti ČKD Vagonka, a.s., se sídlem v Ostravě - Vítkovicích. Jejich nákup bude přitom financován prostřednictvím úvěru od nadnárodní společnosti pro financování kolejových vozidel – Eurofima. Ta poskytuje nejvýhodnější formu úvěrového financování nákupu kolejové techniky svým akcionářům, mezi něž patří i České dráhy, a.s.
Vláda České republiky schválila již 1. června 2005 poskytnutí záruky na získání letošního úvěru ve výši 45 miliónů Euro. Následující týden (týden od 20. června) by svůj finální souhlas měla dát také Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Poskytnutí státních záruk a následné čerpání úvěru od Eurofima umožní kromě samotného nákupu kolejové techniky také rozvoj zaměstnanosti na Ostravsku. Výroba příměstských jednotek 471 dá jistotu nejméně 350 pracovních míst v samotné společnosti ČKD Vagonka; dalších 300 míst vytvoří u dodavatelů v regionu Ostravska. Několik tisíc pracovních míst pak tato výroba generuje u stovky dalších dodavatelů na území dalších regionů České republiky.
„Výroba jednotek 471 a další kolejové techniky na Ostravsku navazuje na bohatou tradici výroby železniční techniky na severní Moravě. Dnes jsme však bohužel jediný podnik v regionu, kde se výrobu kolejových vozidel podařilo udržet“, říká Miroslav Kupec, generální ředitel a předseda představenstva akciové společnosti ČKD Vagonka a dodává: „Financování nákupu prostřednictvím Eurofima hraje klíčovou roli v tom, aby se dále rozvíjelo profesní know-how, které na severní Moravě v oblasti vývoje a výroby železniční techniky existuje. Finanční prostředky od Eurofima mají přímý dopad na zaměstnanost minimálně 600 – 700 kvalifikovaných pracovníků v regionu Ostravska.“
Financování příměstských jednotek 471 tvoří majoritní část toho, na co budou prostředky z fondů Eurofima v letošním roce využity. Jejich podíl je téměř dvoutřetinový. Jednotky 471 jsou nyní využívány především na osobních a spěšných vlacích na trati Praha – Kolín – Pardubice a Praha – Beroun. Denně každá ujede v průměru 497 kilometrů, což odpovídá přibližně osmi jízdám na trati Praha – Kolín. Jednotky 471 nabízejí cestujícím vysoký standard cestování. Vlaky mají moderní interiér a jsou klimatizovány. Pohodlný nástup všech cestujících včetně vozíčkářů a dětských kočárků umožňují nástupní prostory s podlahou v úrovni nástupiště, u prvních a posledních dveří doplněné zdvihacími plošinami. Na koncích vlaku jsou prostory pro uložení objemných zavazadel a jízdních kol. V horním poschodí hnacího vozu jsou i místa 1. třídy určená pro náročnější klientelu. Tento prostor je také vybaven přípojkami 230 V pro napájení PC a stoly vhodnými pro práci na PC.
Další významný podíl letošního úvěru od Eurofima (téměř 1/3) pak bude pokrývat část financovaní nákupu 26 moderních rychlíkových vozů dodávaných Českým drahám společností Siemens. Zbývající – zlomková část úvěru – pak půjde na financování nákupu třísystémových lokomotiv řady 380 z produkce Škody Plzeň.

Vozový park Českých drah v rytmu změn
České dráhy, 24.06.2005 - Modernizace vozového parku ČD patří vedle revitalizace nádraží a rozvoje služeb pro cestující mezi strategické priority akciové společnosti České dráhy. Ty jsou jednoznačně zaměřeny na další posilování konkurenceschopnosti tohoto předního evropského železničního dopravce na přepravním trhu. Kromě nákupu příměstských jednotek 471, nových rychlíkových vozů a vysokorychlostních lokomotiv tak České dráhy představí v letošním roce v této oblasti několik dalších novinek:
Předně se bude jednat o motorový vůz pro regionální a místní dopravu řady 814 , jehož prototyp by měl být představen na letošním brněnském strojírenském veletrhu. Spolu s ním se České dráhy chystají zavést zcela novou kvalitu cestování na regionálních a místních tratích. Pokračuje modernizace rychlíkových motorových vozů 854 doplněných o řídící vůz přinášející nejen výrazné zvýšení přepravního komfortu, ale současně i vyšší přepravní efektivitu. V neposlední řadě pak počínaje platností nového jízdního řádu chystají České dráhy - za předpokladu úspěšného dokončení schvalovacího procesu – nasazení rychlovlaků Pendolino do pravidelného provozu . Ty by v první fázi měly nabídnout zcela nový typ služeb na nejatraktivnější přepravní trase v ČR Ostrava – Praha, kde by nejrychlejší spoje měly 350 kilometrovou vzdálenost mezi oběma městy překonat za 3 hodiny 19 minut. Kromě toho by jednotky Pendolino měly být postupně nasazovány na spoje do Bratislavy, Drážďan a Vídně.

EU-Kommission: Beihilfe für Schienengüterverkehr durch Kanaltunnel genehmigt
Eurailpress 24.06.2005 - Die Europäische Kommission hat am 22.06.05 eine staatliche Beihilfe des Vereinigten Königreichs zugunsten des Unternehmens English Welsh Scottish Railway International Ltd (EWSI) genehmigt, das gegenwärtig Schienengüterverkehrsdienste durch den Ärmelkanaltunnel durchführt. Die Beihilfe soll die Infrastrukturausgaben decken, die EWSI anders als andere Eisenbahnunternehmen für die Aufrechterhaltung von Schienengüterverkehrsdiensten durch den Kanaltunnel zu bestreiten hat. Die Kommission ist deshalb der Ansicht, dass die Regelung mit den EU-Vorschriften über staatliche Beihilfen vereinbar ist und dem allgemeinen europäischen Ziel der Entwicklung eines nachhaltigen Verkehrssystems mit leistungsfähigeren Schienenverkehrsdiensten förderlich ist.
Bei der Beihilfe handelt es sich um die befristete Verlängerung einer Finanzvereinbarung, die für EWSI die Zahlung der staatlich garantierten Mindestgebühr für die Benutzung des Kanaltunnels, der so genannten „Minimum User Charge“, vorsieht. Entsprechend dieser von der Kommission 1998 genehmigten Vereinbarung wurden die Benutzungsgebühren im Namen von EWSI bis zum 30. April 2005 von der britischen Strategic Rail Authority (SRA) entrichtet. Die Mindestgebühren sind unabhängig von der tatsächlichen Benutzung des Tunnels bis zum 30. November 2006 an das Unternehmen Eurotunnel zahlbar. Sie dienen zum einen der Finanzierung des eigentlichen Tunnelprojekts, zum anderen der Deckung direkter, durch den Zugbetrieb bedingter Infrastrukturkosten.
Das Güterverkehrsvolumen reicht für EWSI gegenwärtig noch nicht aus, um diese Infrastrukturkosten, die im Zeitraum 1.05.2005 – 30.11.2006 schätzungsweise 60 Mio. EUR betragen, decken zu können. Zur Aufrechterhaltung des Schienengüterverkehrs durch den Kanaltunnel haben die britischen Behörden daher beschlossen, noch bis zum 30. November 2006 die Gebühren für EWSI zu bezahlen. EWSI wird sich nach besten Kräften bemühen, das heutige Frachtdienstangebot weitgehend aufrechtzuerhalten und Hindernisse für den Eintritt neuer Dienstleister abzubauen, indem es anderen Eisenbahnunternehmen zu Marktpreisen Triebfahrzeuge zur Verfügung stellt

Schweiz: Grünes Licht für den Ceneri-Basistunnel
Eurailpress 24.06.2005 - Der 15,4 Kilometer lange Ceneri-Basistunnel (CBT) wird mit zwei Röhren voll ausgebaut. Auf eine Etappierung der Arbeiten wird verzichtet. Dies hat der schweizerische Bundesrat beschlossen und 1,3 Mrd. CHF aus dem NEAT-Gesamtkredit für den CBT freigegeben. Das Eidgenössische Departement für Umwelt, Verkehr, Energie und Kommunikation (UVEK) wurde beauftragt, die Arbeiten für den Bau des Basistunnels bei der AlpTransit Gotthard AG (ATG) auszulösen.
Der CBT wird als System mit zwei Einspurröhren errichtet, wie dies heute bei Tunneln dieser Länge, die im Mischverkehr mit Personen- und Güterzügen betrieben werden, europäischer Standard ist. Die Kosten belaufen sich auf 2,0 Mrd. CHF (alle Zahlen: Preisstand 1998). Sie sind in der Endkostenprognose der NEAT (aktuell: 16,3 Mrd. CHF) einberechnet. Der Ceneri-Basistunnel ist seit der ersten AlpTransit-Abstimmung von 1992 Teil des NEAT-Projekts. Er wurde 1998 in der FinöV-Vorlage von Volk und Ständen bestätigt. Bundesrat und Eidgenössische Räte haben ihn in mehreren Beschlüssen als integralen Bestandteil der neuen Gotthard-Achse bezeichnet.
Die Planauflage für den 15,4 Kilometer langen CBT war im Frühling 2003 durchgeführt worden. Das Plangenehmigungsverfahren des UVEK steht vor dem Abschluss. Die Eröffnung der Plangenehmigungsverfügung ist für Mitte August 2005 terminiert. Ab Herbst 2005 soll mit Vorarbeiten begonnen werden. Der Hauptbaubeginn ist für 2006/2007 vorgesehen

Schweiz: Kurzschluss löst Strompanne im Bahnnetz aus
Eurailpress 24.06.2005 - Ein Kurzschluss an der SBB-Übertragungsleitung von Amsteg nach Rotkreuz in der Zentralschweiz war am Mittwoch um 17.08 Uhr Auslöser eine knapp vierstündige Unterbrechung der Energieversorgung auf dem Netz der Schweizer Normalspurbahnen (SBB, BLS, RM, SOB und TPF). Die zur ausgefallenen Leitung parallel verlaufende Gemeinschaftsleitung SBB/EWA/CKW, welche den Energietransport aus den SBB-Kraftwerkanlagen in Amsteg, Göschenen und Ritom Richtung Norden sicherstellen, waren zum Zeitpunkt des Kurzschlusses wegen Bauarbeiten direkt unter der Leitung ausgeschaltet. Da die Kraftwerke am Gotthard nach dem Kurzschluss nur noch das Tessin mit Energie versorgen konnten, traten im Stromnetz der Bahn im Süden wegen Überlastung Schutzabschaltungen auf. Dies führte zum automatischen Abschalten der Kraftwerke Göschenen und Ritom sowie des Umformerwerks Giubiasco. Wegen der fehlenden Leistung der Urner und Tessiner Kraftwerke kam es in den folgenden Minuten zunehmend zu Energieversorgungsengpässen auf dem übrigen Schweizer Bahnnetz. Die unstabile Versorgungslage führte um 17.47 Uhr zu einem kompletten Zusammenbruch der Stromversorgung für die Schweizer Bahnen, wie Hansjörg Hess, Leiter Infrastruktur SBB, am Donnerstagmorgen bekannt gab.
Die Energiespezialisten der SBB haben unmittelbar nach dem Stromversorgungszusammenbruch mit dem Hochfahren des Bahnnetzes begonnen. In einem ersten Schritt wurde in den Räumen Zürich/Ostschweiz, Wallis/Westschweiz und Tessin übergreifend Inselnetze aufgebaut, die anschließend synchronisiert und dann gekoppelt wurden. Anschließend wurde die Fahrleitung Sektor für Sektor zugeschaltet und die Züge konnten gestaffelt wieder anfahren. Der heikle Aufbau des Stromversorgungsnetzes war um 21.30 Uhr abgeschlossen.
Der Energieausfall hat keine grösßeren Schäden an den Anlagen verursacht. Es kam vereinzelnd zu Folgeschäden an Unterwerken sowie an Spannungswandlern, welche Signale und Achszähler mit Strom versorgen. Die Energieversorgung für diese Systeme wurde zwischenzeitlich auf das Ortnetz umgeschaltet.
Betroffen vom Zusammenbruch der Stromversorgung waren rund 200'000 Reisende in Bahnhöfen und in 1500 Zügen. Insgesamt sieben Züge blieben in Tunnelabschnitten stecken und konnten innerhalb von maximal 90 Minuten ins Freie gezogen werden. 15 Züge, primär im Raum Zentralschweiz, wurden mit Diesellokomotiven weiterbefördert. Der letzte Reisezug erreichte seinen Bestimmungsbahnhof um 3.43 Uhr. Als Bahnersatzverkehr standen rund 250 Reisbusse im Einsatz.
Massiv beeinträchtigt von der großen Störung war auch der Güterverkehr. Erste Priorität genoss der CargoExpress-Verkehr, der in den Nachtstunden gut abgewickelt werden konnte. In zweiter Priorität wurde die Rollenden Landstrasse in Fahrt gesetzt. In den frühen Morgenstunden warteten noch rund 20 Transitgüterzüge auf die Weiterfahrt. Der Binnen-Wagenladungsverkehr musste diese Nacht komplett eingestellt werden.
Der Bahnbetrieb ist am Donnerstagmorgen gut angelaufen. Es kam nur vereinzelnd zu Zugsausfällen, so z.B. auf den Strecken Luzern – Bern und Zürich – Chur. Allerdings kam es in der Westschweiz am Donnerstagabend um 18.30 Uhr aufgrund eines Blitzeinschlages mit anschließendem Trafobrand erneut zu einem Stromausfall. Betroffen waren namentlich die Regionen Lausanne, Genf und das Wallis. Ab ca. 19.10 Uhr funktionierte die Stromversorgung wieder weitgehend. Darauf wurde der Zugverkehr schrittweise wieder in Betrieb genommen.

Cisalpino: Neue Fahrzeuge ab 2007
So werden die neuen Züge für Cisalpino aussehen
Eurailpress 24.06.2005 - Die Cisalpino AG, eine gemeinsame Tochter- gesellschaft von SBB und FS-Trenitalia, investiert rund 500 Mio. CHF in 14 neue Triebwagen. Das neue Rollmaterial kommt ab dem Fahrplanwechsel 2007 auf der Lötschberg- achse zum Einsatz. Damit werden sich die Fahrzeiten im internationalen Personenfernverkehr mit Italien deutlich reduzieren.
Die Bestellung der 14 neuen Zugskompositoinen für Cisalpino erfolgte bereits vor anderthalb Jahren. Die Einführung der Neigezüge der zweiten Generation ist auf die Eröffnung des Lötschberg-Basistunnels und die Fertigstellung der Hochgeschwindigkeitsstrecken in Italien 2007 abgestimmt. Ab Dezember 2007 ergeben sich dank des neuen Rollmaterials zusätzlich kürzere und attraktive Reisezeiten für den Zugverkehr auf der Nord-Süd-Achse zwischen der Schweiz und Italien.
Die 14 neuen Kompositionen bestehen aus je sieben Wagen 1. und 2. Klasse sowie einem Speisewagenabteil. Der gesamte Zug ist behindertengerecht ausgerüstet. Die neuen Züge werden von der Firma Alstom geliefert und wurden von Italdesign-Giugiaro S.P.A gestaltet. Im Vergleich mit dem 1996 im Einsatz stehenden Cisalpino-Zug der ersten Generation fallen die neu gestaltete Front- und Heckpartie sowie die deutlich größeren Fenster der neuen Kompositionen auf. Im Zugsinnern unterstützen ein neu konzipiertes Lichtkonzept und eine frische Farbgebung zusätzlich eine optimale Beleuchtung. Die Reisesitze sind ebenfalls vollständig neu konzipiert.
Seit dem Fahrplanwechsel im Dezember 2004 wickelt die Cisalpino AG im Auftrag von SBB und Trenitalia den Grossteil des Personenverkehrs auf der Schiene zwischen der Schweiz und Italien ab. Bereits im letzten Sommer übernahm Cisalpino zusätzlich zu den bestehenden Neigezugverbindungen zwei konventionelle EuroCity-Züge für den Einsatz zwischen Zürich und Genua/La Spezia beziehungsweise zwischen Zürich und Venedig. Mit dem Fahrplanwechsel im Dezember 2004 übernahm Cisalpino den gesamten konventionellen Fernverkehr zwischen der Schweiz und Italien auf der Simplon-Achse ab Genf und auf der Lötschbergstrecke ab Basel – Bern nach Mailand. Im Dezember 2005 schließlich werden auch die Verbindungen auf der Route Basel – Olten – Luzern – Mailand und Stuttgart – Zürich – Mailand von der SBB und Trenitalia zu Cisalpino wechseln.

Oznámenie - Kontrolný deň ministra
V piatok 24. 6. 2005 uskutoční minister dopravy, pôšt a telekomunikácií SR Pavol Prokopovič kontrolný deň na termináli
kombinovanej dopravy Dobrá v Čiernej nad Tisou.

Program:
08.40 Terminál kombinovanej dopravy Dobrá, administratívna budova - stretnutie zúčastnených
09.00 - prehliadka terminálu a oboznámenie sa s technológiou prevádzky
terminálu
10.00 - pracovné rokovanie ministra dopravy Prokopoviča so zástupcami ZSSK
Cargo, ŽSR a IVSC Košice
11.15 ŽST. Čierna nad Tisou, zasadačka – brífing.
TASR o tom informovala riaditeľka odboru komunikácie Ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií SR Tatjana Kelcová.

Terminál kombinovanej dopravy v Dobrej sa využíva len na jedno až päť percent
(TASR) Dobrá/Čierna nad Tisou 24. 6. 2005 - Terminál kombinovanej dopravy (TKD) Železničnej spoločnosti Cargo Slovakia v
Dobrej pri Čiernej nad Tisou, ktorého kapacita je približne 180 000 ložných manipulovateľných jednotiek ročne, sa zatiaľ
využíva len na 1 až 5 %. So stavom na termináli sa dnes počas kontrolného dňa oboznámil minister dopravy, pôšt a
telekomunikácií SR Pavol Prokopovič.
TKD, ktorého výstavba si už vyžiadala približne 750 miliónov Sk, z čoho polovicu tvorili prostriedky zo štátneho rozpočtu, je
v prevádzke od roku 2001, ale ako samostatná jednotka pracuje len od 1. júna tohto roku.
Podľa Prokopoviča sa na termináli už urobilo veľa, ale o spokojnosti zatiaľ nemôže hovoriť. "Spokojný budem, až keď tade bude
chodiť KIA a bude sa využívať aspoň na 80 %. Okrem toho, že je potrebné dokončiť niektoré technologické a stavebné úpravy,
veľký dôraz treba venovať infraštruktúre pred a za terminálom, ktorá patrí Železniciam SR," zdôraznil minister.
Keďže rozvoj kombinovanej dopravy ako dopravy budúcnosti je prioritou EÚ i vlády SR, vyčlení kabinet na tento účel
prostriedky v budúcoročnom štátnom rozpočte. Úplné využitie TKD v Dobrej však podľa Prokopoviča bude závisieť aj od
prebiehajúcich rokovaní s ukrajinskou a ruskou stranou a vytvorenia takých podmienok pre firmy, aby neobchádzali kapacity
Slovenska cez Poľsko či Maďarsko, ako sa to často deje teraz.
TKD je stupňom pripravenosti a kapacitou jedinečný v strednej a východnej Európe. Ako uviedol vedúci pracoviska Štefan Šimko,
kamióny, kontajnery, či nákladné vozidlá sa môžu dostať z Dobrej po železnici do ktoréhokoľvek železničného uzla v Európe,
vrátane námorných prístavov, pričom kombinovaná doprava je lacnejšia a šetrí životné prostredie.

ČD vyhlásily výběrová řízení na partnery pro rekonstrukce nádraží
(ČTK) PRAHA 24. 6. 2005 - České dráhy dnes vyhlásily výběrová řízení na partnery pro oživení prvních šesti stanic v rámci
projektu Živé nádraží. Dráhy chtějí postupně najít firmy, které budou investovat do oprav celkem 58 nádraží v celé zemi. ČTK
to řekl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Pro stanice Františkovy Lázně, Ústí nad Labem, Havlíčkův Brod a Teplice v Čechách hledají ČD partnera, který nádraží opraví a
později je bude dlouhodobě provozovat. Investice se mu tak zpět vrátí z pronájmů opravených obchodních prostor.
Pro železniční stanici Praha-Holešovice hledají ČD partnera pro založení společného podniku. V Plzni nabízejí dráhy k
odkoupení část pozemků, na kterých může vzniknout obchodní zóna.
Z prodeje pozemků pak bude financována modernizace železniční stanice. Inzeráty dráhy zveřejnily v tisku a na internetu.
Kromě 58 vytypovaných stanic v projektu Živá nádraží se dráhy již dříve dohodly na revitalizaci okolí Masarykova nádraží v
Praze s ING Real Estate. Na opravě Smíchovského nádraží a jeho okolí budou zase spolupracovat s firmou Sekyra Group. Kromě
samotné rekonstrukce nádražní budovy by u těchto dvou velkých pražských nádraží měla vzniknout řada obchodních či
kancelářských objektů. Na Masarykově nádraží se počítá s hotelem, na Smíchově s byty. Oba projekty se pohybují v řádu deseti
miliard korun.
Hlavní nádraží v Praze projde rekonstrukcí jako první. Práce by zde mohly začít příští rok. Povede je italská firma Grandi
Stazioni, která do rekonstrukce vloží 658 milionů korun. Nádraží pak bude provozovat 30 let. Grandi Stazioni opraví také dvě
menší nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních.

Autá spoločnosti KIA poputujú cez Čiernu nad Tisou
Prešovský korzár 25.06.2005, POTOCKÝ Milan, Čierna nad Tisou - Nový terminál kombinovanej dopravy v obci Dobrá neďaleko Čiernej nad Tisou, ktorý sa používa ako prekladisko v železničnej a automobilovej nákladnej doprave, bude využívať aj automobilka Kia.
Povedal to včera počas pracovného výjazdu na východe Slovenska minister dopravy, pôšt a telekomunikácií Pavol Prokopovič,
ktorý tu rokoval so zástupcami Železničnej spoločnosti Cargo Slovakia a Železnicami Slovenskej republiky (ŽSR). Okrem
dokončenia terminálu, by mal v tejto lokalite vyrásť aj nový hraničný priechod, ktorý by okrem nákladnej automobilovej
dopravy mal slúžiť aj pre širokú verejnosť.
Čierna nad Tisou bola ešte v bývalom režime a počas fungovania RVHP dôležitým dopravným uzlom v železničnej nákladnej doprave
- preto vznikla myšlienka postavenia nového dopravného terminálu Dobrá. S jeho výstavbou začali v roku 1994, ale do prevádzky
ho spustili začiatkom júna tohto roku. Štát na ňom preinvestoval takmer pol miliardy korún. Za posledných 15 rokov však
nastal v železničnej nákladnej doprave na hranici s Ukrajinou útlm. Svedčí o tom aj fakt, že nové prekladisko v Dobrej sa
dnes využíva len asi na 3 percentá. "V blízkom čase očakávame, že presunom investícií zo západu na východ sa budú zvyšovať aj
objem prepraveného tovaru," povedal generálny riaditeľ Cargo Pavol Kužma. Minister P. Prokopovič nazval prekladiská v Čiernej
nad Tisou a v Dobrej dôležitými suchozemskými prístavmi, ktoré je potrebné zatraktívniť. Do istej miery by sa o to mala v
budúcnosti postarať aj automobilka Kia. "Závod Kia uvažuje značnú časť svojej produkcie presúvať smerom na východ práve
prostredníctvom železničnej dopravy. Máme ambície a samozrejme ani nepripustíme inú myšlienku, ako to, že to pôjde cez Čiernu
nad Tisou a časť tovaru pôjde aj cez prekladisko Dobrá formou kombinovanej dopravy. Je preto potrebné ešte splniť všetky
predpoklady, aby sme spoločnosti KIA mohli ponúknuť kvalitnú prepravu," povedal Pavol Prokopovič. Minister predpokladá, že
cez Dobrú v budúcnosti "prejde" 35-tisíc áut značky KIA. Terminál by mal byť úplne dokončený do konca tohto roka. "Potrebné
je ešte sfunkčniť železničnú trať a koľajište od terminálu Dobrá smerom k hranici, aby sa nemuselo ísť cez železničnú stanicu
v obci," vysvetlil minister. Podľa ministra P. Prokopoviča splnenie podmienok na rozbehnutie nákladnej dopravy v Čiernej nad
Tisou neovplyvní ani vstup strategického investora do spoločnosti Cargo a. s., ktorý je naplánovaný na január 2006. "Dávať
nejaké úlohy železničnej spoločnosti s tým, že ich nebudeme môcť kontrolovať priamo v budúcom roku nemá zmysel," tvrdí
minister. Podľa neho sa budú ďalšie koncepčné veci riešiť už v spolupráci s budúcim strategickým investorom.
Minister sa vyjadril aj k vybudovaniu nového cestného priechodu Solomonovo - Čierna nad Tisou, ktorý je podmienený uzavretím
medzivládnej dohody medzi Ukrajinou a Slovenskom. Podľa neho je ešte nevyhnutná oprava a údržba ciest v jeho okolí, ktoré sú
dnes "v katastrofálnom stave."
"V rámci pripravovanej medzištátnej zmluvy medzi Ukrajinou a Slovenskom sú úvahy, že tu bude cestný priechod s oveľa širšou
pôsobnosťou - aj pre verejnosť," povedal P. Prokopovič. Na jeho výstavbu a realizáciu je potrebných 200 miliónov korún,
uzavretie zmluvy s Ukrajinou sa očakáva v najbližších mesiacoch.